Ukrajinská tajná policie SBU vyhlásila celostátní pátrání po jednom z vůdců zakarpatských Rusínů Petru Geckovi. Podle kyjevské generální prokuratury je podezřelý z útoku proti územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny a hrozí mu až pětiletý trest vězení. Gecko se zasazuje o zřízení Podkarpatské Rusi, rusínské autonomie na území dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti, která v meziválečném období patřila Československu.
Petro Gecko se podle ukrajinských prokurátorů svévolně vyhlásil předsedou vlády Podkarpatské Rusi. Jeho kabinet podle ukrajinských médií funguje virtuálně na sociálních sítích. Počátkem letošního roku rozšířil prohlášení zakarpatských Rusínů, v němž vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání Podkarpatské Rusi a vyslání mírových jednotek. Zároveň v rozhovoru s ruskými médii vyzýval ke změně státního uspořádání Ukrajiny.
Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během únorového převratu na Ukrajině po jistém váhání přihlásila k novému vedení.
Část politické reprezentace Rusínů však kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku hledají někteří Rusíni v Kremlu.
Renesance Podkarpatské Rusi je dlouhodobým politickým programem rusínských autonomistů. O samosprávu bezvýsledně žádali za dřívějšího režimu prezidenta Viktora Janukovyče. V březnu 2012 užhorodský městský soud odsoudil duchovního vůdce Rusínů, pravoslavného kněze Dymytrije Sydora, k tříletému podmínečnému trestu za separatismus. Byl obviněn, že vyzýval k vytvoření samosprávné Podkarpatské Rusi.
Název Podkarpatská Rus nesla nejvýchodnější část předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.
Podle některých Rusínů je alternativou nynějšího stavu nejen autonomie, ale přímo samostatnost Podkarpatské Rusi. Právní stav ze sovětské éry totiž neuznávají a návrat k situaci před druhou světovou válkou nepovažují možný, protože Československá republika v meziválečném uspořádání neexistuje.
Národ zakarpatských Rusínů žije na území dnešního Slovenska, Polska a Ukrajiny. Rusíni nikdy neměli vlastní stát, jejich jazyk byl kodifikován až v polovině 90. let minulého století. K rusínské národnosti se dnes hlásí zhruba 50 tisíc lidí, z nichž na Ukrajině žije jen menšina. Údaje o skutečném počtu Rusínů se značně liší.
