Rusko využilo slabosti sousední země místo toho, aby přispělo ke stabilitě na Ukrajině. Během svého projevu v německém parlamentu to dnes uvedla německá kancléřka Angela Merkelová, která je často označována za hlavní postavu v nynějším tlaku Západu proti Kremlu. Územní celistvost Ukrajiny podle ní nelze zpochybnit.
Jestliže bude Moskva nadále destabilizovat situaci na Ukrajině, unijní představitelé na to budou reagovat a Rusko riskuje vážné následky, dodala kancléřka.
Mluví se nadále o zavedení několika druhů sankcí včetně zmrazení účtů či zákazu cestování do EU pro některé ruské politiky.
"Dámy a pánové, jestliže půjde Rusko i nadále stejnou cestou jako v uplynulých týdnech, nebude to znamenat katastrofu jen pro Ukrajinu," uvedla Merkelová. "Změní se i vztah Evropské unie s Ruskem a Rusko mohou čekat obrovské politické a ekonomické škody," dodala.
Kancléřka použila podle médií dosud vůbec nejsilnější rétoriku od začátku ukrajinské krize. "Unijní partnerství s Ukrajinou není namířeno proti Rusku," vzkázala Merkelová Moskvě. Krizi na Ukrajině podle německé političky není možné vyřešit vojenskou silou, ale diplomacií.
Merkelová zdůraznila, že situace na ukrajinském Krymském poloostrově se nedá srovnávat s případem Kosova, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku.
Krym obsadili před pár dny neoznačení vojáci, podle všech důkazů jasně Rusové, a v neděli se zde uskuteční referendum o připojení tohoto ukrajinského autonomního poloostrova k Rusku. EU, Spojené státy i Ukrajina již zdůraznily, že hlasování neuznají.
Referendum chystají také v Charkově
Proruští aktivisté ve východoukrajinském Charkově chystají na neděli vlastní referendum, na němž se chtějí vyslovit pro federalizaci země.
Oznámila to ukrajinská agentura Unian. Proruské charkovské organizace svolaly na neděli mítink na centrální Leninovo náměstí, jehož jediným tématem má být federalizace, napsala ukrajinská agentura.
Přítomným budou organizátoři rozdávat hlasovací lístky, na nichž bude možné vyznačit postoj k federálnímu uspořádání Ukrajiny.
Na náměstí, kde prý budou k dispozici i urny, chtějí organizátoři ohlásit i jméno nového "lidového gubernátora". Ten dosavadní, proruský aktivista Pavel Gubarev, byl ukrajinskou policií pro podněcování k separatismu zatčen.
Promoskevské charkovské organizace chtějí na mítinku navrhnout, aby na levobřežní, tedy východní část Ukrajiny byly pozvány "jednotky ruských mírotvorců". List Ukrajinska pravda napsal, že nedělní demonstrace, které se kromě Charkova očekávají i v jiných východoukrajinských městech, by se mohly změnit v násilnosti a ozbrojené provokace. Připraveni jsou prý i odstřelovači.
Starosta krymského Sevastopolu Dmitrij Belik nově založené krymské "národní" agentuře Kryminform řekl, že referendum na poloostrově se stane příkladem pro východní regiony země.
"Když se na Ukrajině objevil otevřený fašismus, země se začala dělit," řekl Belik. "Máme právo vyslovit se a chceme to učinit otevřeně a demokraticky," uvedl.
Další oběti Majdanu. Kdo byli vraždící odstřelovači?
Další dva Ukrajinci podlehli vážným zraněním, která utrpěli během nedávných protestů v Kyjevě. Počet obětí krveprolití tak stoupl na 104. V nemocnici v ukrajinské metropoli zemřela sedmadvacetiletá Olha Burová, v Polsku, kde se léčil, zesnul Vasyl Aksenin, informovala ukrajinská agentura Unian.
Většina obětí zemřela na následky palby vedené z výšky. Nové ukrajinské vedení se nyní snaží objasnit pozadí těchto odstřelovačských útoků. Ozbrojenci na střechách kyjevských domů tehdy mířili nejen na protivládní demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty. Kdo za útoky stál, není jasné.
V Kyjevě se spekuluje o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krveprolití vyvolaném Moskvou. Tezi o tom, že si odstřelovače najala část dnešních vládců Ukrajiny, oživil nejvíce estonský ministr zahraničí v telefonátu s šéfkou diplomacie EU Ashtonovou, který se dostal na veřejnost.
První úmrtí byla v Kyjevě ohlášena 22. ledna během střetů mezi demonstranty a policií na ulici Hruševského, která byla jedním z hlavních center prozápadních demonstrací. O život přišli tři lidé. Ve stejný den bylo na předměstí metropole nalezeno mrtvé tělo Jurije Verbyckého, který byl den předtím unesen neznámými ozbrojenci a umučen k smrti.
Druhá vlna velkých demonstrací začala 18. února a poté během několika dnů zemřelo největší množství lidí. Dalších více než deset osob podlehlo svým zraněním po skončení protestů v uplynulých dnech.
