Výměna špionů jako imitace studené války
09.07.2010 19:30
Příběh deseti údajných ruských agentů v USA skončil stejně jako mnohé slavné špionážní skandály z období studené války. Ty se ale týkaly mnohem úspěšnějších vyzvědačů. Při jedné podobné příležitosti se zpátky do Československa dostal Karel Köcher, jediný východní špion v CIA.
Od šedesátých let byla výměna špionů poměrně obvyklou praxí. Její vyjednávání na rozdíl od současného případu sice trvalo roky, ale obě strany měly zájem na tom, dostat domů své agenty s potenciálně cennými informacemi.
ČTĚTE TAKÉ: Ruští špioni v USA oficiálně obviněni, chystá se výměna
Spojené státy a Rusko si na letišti vyměnily špiony
Během let byly vyměněny tisíce vězňů, oblíbeným neutrálním dějištěm takových výměn byl Glienický most, který v tvořil hranici mezi Západním Berlínem a NDR. Možná nejslavnějším případem byla výměna sestřeleného pilota špionážního letadla Garyho Powerse za agenta Sovětského svazu v USA Rudolfa Abela. Abelova síť vyzvědačů byla odhalena poté, co kamelot novin objevil zprávu schovanou v duté minci.
Součástí dohody byl i americký student Frederic Pryor, zadržený ve Východním Německu v roce 1961. "Přihodili mě na poslední chvíli, nikdy jsem nebyl z ničeho obviněn, protože jsem nebyl špion. Neměl jsem ani vlastního právníka, dali mi Abelova," řekl stanici NPR ve čtvrtek.
Tím právníkem byl Wolfgang Vogel z NDR. V roce 1962 vyjednal první takovou dohodu, ale brzy se to stalo jeho specialitou. Účastnil se vyjednávání o více než 150 špionech a tisících politických vězňů. Obvykle se mu podařilo sjednat pro východní blok více než příznivé podmínky.
Úspěšný byl i v roce 1986, kdy Glienický most přešlo celkem devět osob. Směrem na Západ disident Natan Ščaranskij, dva občané NDR a Čech Jaroslav Javorský. Výměnou za jejich svobodu se na Východ vrátili Hana a Karel Köcherovi a další tři vyzvědači.
Špion prognostikem
Karel Köcher byl přitom pro Američany velmi cenným úlovkem. Už jako rozvědčík se vydal do USA v roce 1965. Získal doktorát a učil na katedře filosofie univerzity Wagner College. Detektorem lži při vstupu do CIA bez problémů prošel.
Od počátku sedmdesátých let pracoval jako analytik a překladatel, informace z tajných dokumentů posílal zejména přímo KGB. Jeho manželka je odvážela a přivážela peníze z Československa, jejím krytím byly obchody s diamanty. V roce 1982 se o jejich činnosti dozvěděla díky přeběhlíkovi FBI. O dva roky později je zadržela, nakonec dostali doživotní vězení. Po návratu do Československa dostal Köcher místo v Prognostickém ústavu, od roku 1990 je v důchodu.
Ačkoli podle publicisty Karla Pacnera má Köcher na svědomí životy zhruba tuctu lidí, kteří v Rusku pracovali pro USA, unikl tedy trestu. Na druhou stranu díky dohodě dostal svobodu Natan Ščaranskij, který byl později ministrem v několika izraelských vládách.
Jeho kniha Argumenty pro demokracii měla prý velký vliv na amerického prezidenta George W. Bushe. V roce 2005 si pozval Ščaranského do Bílého domu, aby s ním probral, jak je možné ideje popsané v knize aplikovat na válku proti terorismu.
Výběr případů výměny špionů z minulosti: |
10. února 1962 - V Berlíně byl za sovětského špiona Rudolfa Abela (skutečným jménem Viljam Fišer, 1903-1971) zadrženého Američany vyměněn pilot amerického špionážního letounu U-2 Francis Gary Powers, který byl v květnu 1960 sestřelen nad Sovětským svazem a odsouzen k deseti letům vězení. USA byl rovněž předán americký student Frederic Pryor, zatčený v létě 1961 ve Východním Berlíně pro údajnou špionáž. 22. dubna 1964 - Vězněný sovětský rozvědčík Konon Molodyj, působící na Západě jako kanadský obchodník Gordon Londsdale, byl vyměněn za britského agenta Grevilla Wynnea odsouzeného v SSSR v roce 1963 na osm let vězení. Molodyj se v roce 1968 stal předobrazem hrdiny sovětského špionážního filmu Mrtvá sezona. Září 1974 - Izrael předal do Sovětského svazu vyzvědače Jurije Linova, kterého zatkl na jaře 1973. Linov měl získat informace o izraelském jaderném programu. Výměnou za Linova Izrael od Rusů dostal bulharského Žida Heinricha Spetera, odsouzeného za špionáž k trestu smrti, a trojici ruských Židů náležejících k šestnáctičlenné skupině, která se údajně pokusila unést letadlo. 27. dubna 1979 - Vyměněni byli dva sovětští špioni Rudolf Čerňajev a Valdik Enger, kteří byli v USA zadrženi v květnu 1978 a odsouzeni na 50 let vězení. Moskva je vyměnila za vězněné disidenty Alexandra Ginzburga, Eduarda Kuzněcova, Marka Dymšice, Valentina Moroze a Georgije Vinse. Říjen 1981 - Za osm britských, amerických a západoněmeckých špionů byl vyměněn východoněmecký špion Günter Guillaume, bývalý referent spolkového kancléře Willyho Brandta. Guillaume byl původně odsouzen ke 13 letům odnětí svobody a jeho odhalení v roce 1974 způsobilo Brandtův politický pád. 12. června 1985 - Třiadvacet politických vězňů z východního Německa, mimo jiné Eberhard Fätkenheuer a Werner Jonsek, bylo v Berlíně vyměněno za čtyři odhalené spolupracovníky zpravodajských služeb komunistického bloku. 11. února 1986 - Na berlínském Glienickém mostě bylo vyměněno celkem devět osob. Západním směrem putoval na Ukrajině narozený bojovník za lidská práva Anatolij Ščaranskij (pozdější několikanásobný izraelský ministr Natan Ščaranskij), který byl v Rusku obviněn z vyzvědačství ve prospěch Spojených států, dále občané NDR Wolf-Georg Frohn a Dietrich Nistroy a rovněž Čech Jaroslav Javorský. Výměnou za jejich svobodu získal Sovětský svaz československé špiony Hanu Köcherovou a Karla Köchera, dále ruského občana Jevgenije Semljakova, Poláka Jerzyho Kaczmarka a Němce Detlefa Scharfenortha. 5. října 1986 - Před schůzkou Michaila Gorbačova a Ronalda Reagana v islandském Reykjavíku byl zakladatel sovětské Helsinské skupiny, disident Jurij Orlov vyměněn do USA za nejmenovaného vězněného sovětského rozvědčíka.
|
Foto: Tomáš Novák, ČTK/AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.