Vyřazení ruských stíhaček MiG-35 ze soutěže o "kontrakt století" na dodávku víceúčelových bojových letounů pro Indii vyvolalo obavy, že věhlasná ruská firma Mikojan může zanedlouho i zaniknout. Bez Indů si totiž tyto stíhačky nejspíše nepořídí ani ruská armáda a sama firma je ve ztrátě a zatížena miliardovými dluhy.
Indie je v posledních letech zdaleka nejdůležitějším zákazníkem ruských zbrojovek. Momentálně v zemi pokračuje licenční montáž těžkých ruských stíhaček Suchoj Su-30. Těch si Dillí objednalo zatím 230 kusů za přibližně osm miliard dolarů (asi 130 miliard Kč) a také počítá s dodávkami nástupce, dokončované "neviditelné" stíhačky páté generace Suchoj T-50. Nákup palubních letounů MiG-29K zase vedl k tomu, že stejné stroje si objednalo i ruské námořnictvo.
Ze soutěže o 126 středních stíhaček za 10,5 miliardy dolarů (asi 171 miliard Kč) však Indové ruské migy vyřadili, ačkoliv je Rusové nabízeli za podstatně nižší cenu než konkurence. Jen chabou útěchou pro Moskvu může být skutečnost, že z klání vypadli i američtí výrobci či švédský Gripen. V soutěži pokračuje jen francouzský Dassault Rafale a Eurofighter Typhoon od koncernu EADS.
"Pro MiG-35 je prohra kritická. Fakticky znamená, že tyto stíhačky nedostane ani ruské letectvo, a také silně snižuje vyhlídky prodat stroj jakémukoliv jinému zákazníku ve světě," napsal list Kommersant. Podle deníku indičtí experti zaslali ruskému výrobci podrobný výčet shledaných nedostatků, nejzávažnější se zřejmě týkaly motorů.
Stroj už byl nicméně nabízen i v Latinské Americe a na Blízkém východě. Ruské ministerstvo obrany mělo předběžně zájem o 72 strojů, ale žádný kontrakt uzavřen nebyl.
Příliš ruských letadel
Migy se podle experta Ruslana Puchova mohly paradoxně stát "obětí" dřívějších ruských úspěchů na indickém trhu od 90. let minulého století; Dillí si nejspíše přálo diverzifikovat výzbroj. Již nyní v indickém letectvu kromě strojů ruské provenience slouží i francouzské stíhačky Mirage a britské letouny Jaguar.
MiG-35 je další modernizací stíhačky MiG-29, která od 80. let sloužila i v československém a posléze českém letectvu; na Slovensku dosud po modernizaci létá. Celkem bylo těchto letounů od roku 1982 vyrobeno více než 1600 kusů. Dodnes zůstává hlavním výrobkem firmy, která má konstrukční kancelář v Moskvě a výrobní závody ve městech Luchovicy a Nižnij Novgorod.
Momentálně má firma o práci vystaráno - kromě palubních stíhaček má kontrakt na modernizaci starších indických letounů MiG-29 a na dodávky stíhaček do Barmy a Sýrie, který však mohou ohrozit nynější nepokoje. Naopak Alžírsko před časem dodané stroje vrátilo, prý pro špatnou kvalitu. Stroje pak převzalo ruské letectvo. MiG rovněž vyvíjí bezpilotní bojový letoun Skat ("rejnok").
Firma je už personálně v osobě svého šéfa Michaila Pogosjana propojena s jiným výrobcem stíhaček, firmou Suchoj. Podle předpovědí by neúspěch v indickém tendru mohl vést k tomu, že úspěšnější Suchoj v příštích letech svého domácího konkurenta dočista pohltí.
MiG podle dostupných údajů za rok 2009 vykázal ztrátu ve výši téměř osmi miliard rublů (asi 4,7 miliardy Kč) a dluhy se odhadovaly na 44 miliard rublů (asi 26 miliard Kč). Ve stejném roce státní dotace dosáhly 47 miliard rublů (asi 28 miliard Kč).
