Úroveň zamoření Bajkalského jezera dioxiny čtyřiceti až padesátinásobně převyšuje normu a vážně poškozuje životní prostředí, prohlásil dnes v Irkutsku šéf Ústavu geochemie Ruské akademie věd Michail Kuzmin.
Odpad dioxinů z celulózky podle něj proniká do spodních vod a znehodnocuje pitnou vodu. Mamutí papírna vybudovaná za sovětských dob, která zaměstnává stovky lidí z blízkého města Bajkalsk, byla již v minulosti kvůli znečišťování jezerních vod přes půldruhého roku zavřená. Důvodem byly obrovské objemy jedovatých odpadních vod, které ničily bajkalskou faunu i flóru a způsobily nevratné poškození tamního ekosystému. Loni v lednu ale přes silné protesty ekologů o obnovení provozu rozhodl ruský premiér Vladimir Putin.
Jezero, jehož hloubka dosahuje až 1680 metrů, obsahuje pětinu světových zásob sladké vody. V roce 1996 bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Podle akademika Kuzmina je stále ještě čas vody jezera zachránit, ale podmínkou je okamžité uzavření papírenského provozu.
Ruský premiér se kvůli Bajkalu loni dostal do veřejného sporu s prezidentem Dmitrijem Medveděvem, který označil ekologickou politiku Putinovy vlády za chybnou. Předseda vlády se později zavázal, že během letošního roku zavede v bajkalské celulózce uzavřený bezodpadní systém. Stejný slib Rusko loni v létě adresovalo i výboru UNESCO pro kulturní a přírodní dědictví.
