Zmáčkněte Rusy ještě víc! žádá ukrajinský šéfdiplomat Západ

Západ by měl uvalit tvrdší sankce na Rusko, které vede "skrytou válku" na východě Ukrajiny. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja v rozhovoru pro německý list Die Welt.

Spojené státy a Evropská unie již zavedly několik kol sankcí proti ruským představitelům, které spojují s ukrajinskou krizí, a proti ruským společnostem s vazbami na potrestané ruské činitele a podnikatele.

"Západ by měl nastolit přísnější sankce, které by postihly specifické hospodářské sektory jako bankovnictví a které by byly zacíleny na ruské činitele s rozhodovacími pravomocemi," prohlásil Deščycja v interview pro tištěné vydání deníku. "Rovněž je důležité vyhlásit preventivní sankce, než Rusko nadělá ještě větší škody," dodal.

Šéf ukrajinské diplomacie řekl, že němečtí politici by si měli být vědomi, "že Rusko se nezastaví v Luhansku a Doněcku". Pokud tedy německá vláda nechce nést odpovědnost za destabilizaci regionu, měla by být vůči Moskvě tvrdší.

Německo má blízké hospodářské vztahy s Ruskem a němečtí podnikatelé zesilují tlak na kancléřku Angelu Merkelovou, aby ji odradili od zavedení nových, přísnějších ekonomických sankcí vůči Moskvě v souvislosti s Ukrajinou. Podle nich by to mohlo dlouhodobě poškodit domácí firmy i německou ekonomiku jako celek.

Deščycja konstatoval, že Putin neplánuje "otevřeně vpadnout" na Ukrajinu, protože se obává následků, jako jsou další sankce. Kreml proto posílá "teroristy, aby vyvolávali nepokoje a aby dostali východní část Ukrajiny pod jeho kontrolu".

Podle Deščycji většina zbraní, které používají "rebelové", pochází z Ruska. "Pohraničníci zadrželi pašeráky, kteří se snažili tyto zbraně dostat na Ukrajinu," sdělil. "Navíc jsme zachytili množství telefonických hovorů mezi vůdci separatistů a ruskými agenty, které dokazují, že separatisté dostávají rozkazy z Ruska," dodal.

Deščycja také vyjádřil obavy, že občané na některých místech na východě Ukrajiny nebudou mít šanci hlasovat v prezidentských volbách plánovaných na 25. května kvůli zastrašování ze strany "teroristů" a obavám z odvety.

Vyjednávání o plynu

Ukrajinský ministr zahraničí dále v rozhovoru prohlásil, že Ukrajina vyjednává s Ruskem o ceně plynu a je připravena zaplatit tržní cenu okolo 300 dolarů za 1000 metrů krychlových. Kyjev podle něj také jedná s Polskem, Slovenskem a Maďarskem o nákupu plynu a pracuje na snížení své závislosti na ruském státním plynárenském podniku Gazprom.

Ruský Gazprom už vzhledem k ukrajinskému dluhu rozhodl o tom, že bude po Kyjevu požadovat platbu předem. Rusko varovalo, že v červnu přestane Ukrajinu zásobovat plynem, pokud Kyjev nezaplatí předem do 2. června. Podle expertů zastavení dodávek na Ukrajinu může poškodit i evropské zákazníky, protože při obdobném cenovém sporu v roce 2009 Ukrajina odčerpávala plyn určený pro Evropu.