Turecko by mělo uznat genocidu Arménů, vyzval EP

Turecké uznání sto let staré genocidy Arménů by podle přijatého usnesení Evropského parlamentu otevřelo cestu ke skutečnému usmíření. Turecko a Arménie by podle europoslanců měly stého výročí smutných událostí využít k obnovení diplomatických vztahů i posílení hospodářské spolupráce. Europoslanci také ocenili vyjádření papeže Františka, který sté výročí genocidy Arménů v tehdejší Osmanské říši v neděli uctil při bohoslužbě.

Po několikahodinové rozpravě europoslanci v usnesení vyzvali obě země, aby se "inspirovaly příklady úspěšného usmíření evropských národů" a bezpodmínečně ratifikovaly a do života uvedly protokoly o navázání diplomatických vztahů, otevřely hranice a aktivně zlepšovaly vzájemné vztahy.

Europoslanci také ocenili prohlášení tureckého prezidenta a premiéra, kteří vyjádřili soustrast rodinám obětí a uznali spáchání zvěrstev na osmanských Arménech. Turecko by podle nich mělo sté výročí genocidy Arménů využít jako příležitost k další snaze o vyrovnání s minulostí, třeba otevřením archivů.

Turecko, kandidát na členství v EU, coby nástupce Osmanské říše rezolutně odmítá, že by se na Arménech dopustilo genocidy. Tehdejší dění označuje za občanskou válku, která si vyžádala na 300 tisíc až 500 tisíc arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně. Parlament uctil památku 1,5 milionu "nevinných arménských obětí".

Europoslanci také ocenili vyjádření papeže Františka z 12. dubna, který "v duchu míru a usmíření" uctil při mši ve Vatikánu památku stého výročí genocidy Arménů. Turci proti takovému postupu ihned diplomaticky protestovali.

Poslanci také Turecko vyzvali, aby vypracovalo soupis arménských a jiných kulturních památek, jež byly zničeny či poškozeny ve 20. století a které jsou v jeho jurisdikci.