Vzájemná nevraživost akademického světa a internetové „interaktivní" encyklopedie Wikipedia vyústila v netradiční zákaz práce pro jednoho z předních světových počítačových expertů.
Kontroverzní internetová stránka Wikipedia a její encyklopedie, jejíž položky může upravovat kdokoli, si od svého založení v roce 2001 s akademiky zrovna nepadla do oka. Dosud poslední kapitolu komplikovaného vztahu napsal spor světové proslulého kybernetika Carla Hewitta se správci internetové encyklopedie. Jeho prozatímním výsledkem je, že profesor nadále nesmí upravovat články ve Wikipedii, jež se týkají fyziky, matematiky a kybernetiky - tedy oborů, jimž rozumí mnohokrát lépe než jeho protivníci.
Přilepšoval si
Carl Hewitt je emeritním profesorem elektrotechniky a kybernetiky na proslulém ústavu Massachusetts Institute of Technology a má za sebou 40 let vynikající práce v oboru. Kromě toho však v posledních dvou letech přispíval do Wikipedie - a sice způsobem, jenž (podle vyjádření jiných odborníků) jím upravované články na daná témata prakticky znehodnotil. Používal totiž encyklopedii jako vlastní propagační nástroj.
Hewitt si pozměnil životopis, aby vypadal ještě úspěšněji než ve skutečnosti, a s články na odborná témata manipuloval tak, aby disproporčně zdůrazňovaly jeho zásluhy. Citoval sebe sama v článcích, pro něž byly jeho práce irelevantní; jindy zamlžoval argumentaci zastánců teorií, jež nebyly v souladu s jeho vlastními teoriemi, a ještě k jiným článkům přidával propagaci svých vlastních nadcházejících veřejných vystoupení.
Správcům encyklopedie se to nelíbilo. „Nevěřím, že přispěje ke zlepšení Wikipedie, když bude Carl nadále smět editovat články o kybernetice, fyzice a matematice," vysvětloval jeden z nich britskému deníku The Guardian, proč jeho tým přišel s ojedinělým řešením: Hewittovi zkrátka práci s materiály zakázat. Charakteristickým znakem Wikipedie přitom je právě skutečnost, že články může psát a upravovat kdokoli.
Cenzura, nebo lži?
Hewitt naopak tvrdí, že jej správci a běžní uživatelé stránek cenzurují. Požádal, aby jeho životopis byl z encyklopedie vypuštěn kvůli „opakovanému vandalismu" (v odborné hantýrce se tak říká záměrnému uvádění nepravdivých informací), jenž má údajně za cíl představovat jej v „úmyslně špatném světle". Arbitrážní výbor, jenž mají správci pro podobné případy k dispozici, však jeho stížnost zamítl.
Ve sporu akademiků s wikipedisty tak došlo ke zvláštnímu obratu: zjistilo se, že a) akademici se přes svůj deklarovaný odpor na tvorbě encykopedie aktivně podílejí, b) na jejich věrohodnost není spolehnutí o nic více než u ostatních lidí.
Foto: Creative Commons Attribution
