Země G7 se dohodly na zavedení nových sankcí proti Rusku

USA a Evropská unie se chystají v pondělí oznámit nové sankce proti Rusku za jeho postoj k ukrajinské krizi. Sankce mají ale jen rozšiřovat seznam jednotlivců a organizací, jímž bude zakázán vstup a zmrazen majetek na území USA a zemí unie. Americký prezident Barack Obama v pátek prohlásil, že Spojené státy a Evropa připravují půdu pro rozšíření sankcí.

EU má po pondělní schůzce zástupců členských zemí oznámit 15 dosud nejmenovaných jednotlivců, na nichž se představitelé unie dohodli už v polovině dubna. Zaměří se prý na ty, kteří jsou podle EU zodpovědní za nynější nepokoje na východě Ukrajiny.

Jistý zástupce Evropské komise řekl, že evropská osmadvacítka se již sjednotila na dalších jménech, takže jejich přidání na sankční seznam může být dohodnuto velmi rychle. O hlubších ekonomických sankcích prý ale Brusel ještě nerozhodl. EU prozatím kvůli anexi Krymu zmrazila majetek a zakázala vstup na své území více než třem desítkám osob z Ruska i z poloostrova samotného.

Washington má rovněž rozšířit sankce proti jednotlivcům a organizacím a na jeho seznamu budou mimo jiné "chráněnci" ruského prezidenta Vladimira Putina. Od rozšíření sankcí by mohl EU a USA odvrátit obrat v situaci na silně ruskojazyčném a proruském východě Ukrajiny.

Obama v pátek řekl, že nové sankce mají postihnout různé sektory ruské ekonomiky. O možných sankcích šéf Bílého domu později hovořil při telefonické konferenci s vedoucími představiteli Británie, Francie, Německa a Itálie.

Západní politici ovšem zároveň Moskvě vysílají signál, že takovému vývoji je stále ještě možné předejít. Shodli se, že Rusko v souladu se závazky, které na sebe vzalo minulý týden v Ženevě, musí "přispět ke zmírnění napětí (kolem Ukrajiny) tím, že přestane s provokativními prohlášeními a se zastrašovacími manévry".

Nejmenovaní američtí činitelé před jednáním naznačovali, že s přijetím nových sankcí se počítá jen v případě vojenského zásahu Ruska na Ukrajině. Mluvčí britského premiéra Davida Camerona ale po telefonické konferenci uvedl, že pět vedoucích představitelů se shodlo, že "rozšíření současných mířených sankcí bude potřeba zavést s ohledem na neochotu Ruska podpořit proces (realizace dohody z Ženevy)".

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov však trvá na tom, že Rusko je pro zastavení veškerého násilí na Ukrajině. Podle něj je ale především nutné zastavit všechny akce ukrajinské armády a "ozbrojených radikálních nacionalistů" na východě země. Lavrov také obvinil USA, že ženevskou dohodu překrucují a kladou Moskvě požadavky nad její rámec.

Rusko opakovaně prohlašuje, že si vyhrazuje právo na Ukrajině zakročit v případě ohrožení tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Jako jednu z možností nastínilo i vyslání svých jednotek jako "mírových sil OSN". Podle Kyjeva se v noci na pátek objevil pokus dostat na ukrajinské území ruské vojáky s modrými přilbami a jejich obrněná vozidla natřená bílou barvou a opatřená znaky OSN.