Nihilismus v praxi
Filozof zanechal na rozloučenou dopis o 1905 stranách
30.09.2010 20:10
Vpravdě filozofické rozloučení se světem zanechal Američan, který se minulý týden zastřelil v kampusu Harvardovy univerzity v Massachusetts. Na textu, který měl 1905 stran, pracoval pět let s akademickou poctivostí, napsala agentura PTI News.
Pětatřicetiletý Mitchell Heisman citoval prezidenta a autora americké Deklarace nezávislosti Thomase Jeffersona, Alberta Einsteina, dokonce asi dvěstěkrát filozofa Friedricha Nietzscheho, který je mimo jiné známý svým konceptem nadčlověka a citátem „Bůh je mrtev". Boha přitom sebevrah židovského vyznání zmínil 1700krát.
Text splňuje snad všechny akademické standardy, je v něm 1433 poznámek pod čarou, dlouhá předmluva a devatenáctistránkový seznam literatury - s poznámkou „Jaký správný dopis na rozloučenou by byl úplný bez bibliografie?"
Text umístil na internet na adresu www.suicidenote.info s přáním, aby stránka vydržela i po jeho smrti, a odkaz poslal čtyřem stovkám přátel. Stejně se však obává, že se jeho dílo k lidem nedostane a bude potlačeno. „Nemělo by překvapit, když zde předkládané důkazy nebudou spravedlivě posouzeny. Nemělo by být neočekávané, že se těmto argumentům nedostane poctivého slyšení. Není nerozumné předpokládat, že tato práce nebude posuzována ve své podstatě."
Liberální represe
Ani současné liberálnědemokratické zřízení totiž prý není natolik svobodné, aby bylo schopné přijmout jeho závěry. „Hypotéza svobody slova hlásá, že, poněvadž kontroverzní povaha sociobiologie v liberální demokracii nemůže být ze své zásady napravena', represe této práce může empiricky ověřit tuto teorii liberální demokracie právě samotnou represí této práce."
V pojednání se dále zabývá náboženstvím či smyslem dějin, věnuje se tématům od Ježíšova zrození (kde neposkvrněné početí Panny Marie konfrontuje s výkladem, že ji znásilnil římský voják) přes normanskou invazi do Anglie (která anglosaský svět zachránila od nacistického scestí, na něž došla kontinentální větev Germánů) až po „racionálně-biologické sebezničení lidí a racionálně-technologické stvoření Boha".
Přátelé se podle listu New York Post snažili Heismana kontaktovat a zarazit, sotva jim odkaz odeslal, ale už bylo pozdě. V Památním kostele na Harvardově dvoře si vpálil do hlavy kulku ze stříbrného revolveru, který měl doma za tím účelem už tři roky. A to před dvacítkou nic netušících turistů a v den židovského svátku Jom Kipur.
„Křesťanská láska je Ježíšův kolosální spirituální penis, znásilňující meze třídy a rasy, žida a ušlechtilého (Římana), insidera a outsidera, pána a otroka. Ježíšův penis ducha penetroval hluboko dovnitř, dokud duchově znásilněný Římem ovládaný svět nebyl umilován k smrti," zpochybňuje staleté a tisícileté křesťanské metanarace.
Od dvanácti bez otce
„Vůbec mi nedal najevo, že měl tohle všechno v hlavě. Věděla jsem jen, že dokončoval svou knihu a že z ní byl velmi šťastný," řekla studentskému listu Harvardovy univerzity jeho matka, Lonni Heismanová (76). Heisman vystudoval psychologii, pracoval pak v několika knihkupectvích. Svému dílu se nakonec mohl věnovat naplno díky dědictví po otci, který zemřel, když bylo synovi dvanáct let. Podle PTI tvrdil, že pracuje na historii normanské invaze Anglie.
Filozof-sebevrah navazuje zejména na Nietzscheho, celý život prý pojímal jako experiment nihilismu. „Každé slovo, každá myšlenka a každá emoce se vracejí k jednomu základnímu problému: život nemá smysl... Experiment nihilismu spočívá v hledání a odhalování každé iluze a každého mýtu, kamkoli může vést, i když nás to zabije."
A dospívá k jednoznačnému závěru: „Pokud život vskutku nemá smysl a není žádný racionální základ pro volby mezi základními alternativami, pak jsou si všechny volby rovné a není žádný fundamentální důvod volit život, a ne smrt."
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.