Atopickým ekzémem trpí každé páté dítě. Spouštěčem bývají i emoce doprovázející narození sourozence či rozbalování vánočních dárků. V léčbě pak může pomoci i psychoterapie. Počet nemocných stoupá kvůli znečištěnému prostředí, chemii v potravinách, ale i příliš úzkostlivé hygieně, vysoké proočkovanosti a s tím související nízké nemocnosti u malých dětí.
"Imunitní systém pak není dostatečně trénován zátěží, přirozenou infekcí, takže 'přestřeluje' a na spoustu podnětů reaguje nepřiměřeně," vysvětluje primářka dermatologického oddělení pro děti Fakultní nemocnice Motol Štěpánka Čapková.
Pokud oba rodiče trpí sennou rýmou, je pravděpodobnost, že jejich dítě bude mít atopický ekzém, 80 procent. Lze už během těhotenství toto riziko nějakými preventivními opatřeními snížit?
Dříve se maminkám doporučovalo vynechávat během celé gravidity potraviny, na které jsou nejčastěji alergie, ale ukázalo se, že to nevedlo ke snížení výskytu ekzému. Takže teď se doporučuje jíst vše, samozřejmě s mírou. A maminkám, jejichž starší dítě už máme v léčbě, doporučujeme vedle pestré stravy užívat alespoň v posledním trimestru gravidity probiotika, která lehce modulují imunitu.
Atopickým ekzémem u nás trpí každé páté dítě a počet nemocných neustále stoupá. Proč?
Dnes vedeme úplně jiný životní styl než před padesáti lety, kdy byl výskyt ekzému výrazně nižší. Díky urbanizaci, tedy stěhování do měst, žije více lidí v prostředí znečištěném výfukovými plyny, kde dítě takzvaně žije uvnitř budovy. Ráno je ve škole, pak jde do kroužku, pak si sedne k počítači, pak k televizi a pak jde spát. Roli hraje i fakt, že i rodiny alergiků chovají zvířata, což je ostatně i náš případ. A podepisuje se na tom i fakt, že děti díky vyšší proočkovanosti prodělají méně infekcí než dříve, i to, jak se kolem miminek pohybujeme často i v rouškách a úzkostlivě dbáme na hygienu.
A to je špatně proto, že tak se dostatečně "neposiluje" imunitní systém dítěte?
Ano, není dostatečně trénován zátěží, přirozenou infekcí, takže potom "přestřeluje" a na spoustu podnětů reaguje nepřiměřeně. Také se setkáváme s novými potravinami, nejíme sezonně, v potravinách je spousta chemie, různá aditiva, barviva, konzervační látky. Chemie je všude kolem nás, i moje skříňka s přípravky na úklid je taková malá chemická továrna.
Takže lze atopický ekzém označit za civilizační nemoc?
To je určitě namístě, protože souvisí s takzvaným západním způsobem života. Hlavní příčinu ovšem neznáme. Počet atopiků nicméně narůstá i jednoduše proto, že se zlepšila diagnostika.
Atopický ekzém prý lze omezit vypuštěním určitých potravin jako jsou citrusy, mléko, ořechy a podobně. Je nutné vždy vypustit všechny tyto potraviny, nebo stačí omezit ty, na něž je dítě skutečně alergické?
V tom často s rodiči bojujeme, protože se domnívají, že ekzém rovná se alergie. Takže eliminují alergen, ekzém někdy zmizí, ale už si neuvědomují, že choroba jako taková trvá. U pětiny pacientů se nikdy žádná alergie neprokáže, přitom mají velice těžký atopický ekzém. Potravinová alergie se podepisuje většinou jen na skutečně závažném ekzému převážně u kojenců a batolat a tehdy doporučujeme vypustit pouze ty potraviny, na které alergolog jednoznačně prokáže výraznou alergii, nebo ještě lépe, když se to prokáže expozičním a eliminačním testem. To se potravina na několik týdnů vynechá, pak se znovu nasadí a sleduje se, jestli se ekzém zlepšil, respektive zhoršil.
Co z těchto potravin činí alergeny?
Potraviny jako jahody, citrusy, čokoláda často nejsou samy o sobě alergenem, ale do tkání uvolňují histamin, což je látka, která v kůži způsobí svědění a pupínky, a jak se dítě škrábe, uvolní si z kůže další látky, které ekzém zhorší. Malé množství těchto potravin, obzvlášť jsou-li tepelně zpracované, lze atopikovi dopřát, ale už ne pytlík mandarinek nebo tabulku čokolády.
Mohlo by i atopikům pomoci, kdyby byli alergizujícím potravinám vystaveni už v útlém věku, jako se to nyní tvrdí o alergii a nesnášenlivosti na lepek?
V posledních letech se na základě rozsáhlých studií úplně změnil přístup k zavádění potravin do stravy kojenců a skutečně se doporučuje už od raného kojeneckého věku zatěžovat trávicí systém po malých lžičkách všemi druhy potravy, aby byly záhy přijaty imunitním systémem. U lepku víme naprosto přesně, že se s ním dítě musí setkat mezi 4. a 6. měsícem, aby se snížilo riziko celiakie, která je rovněž jako civilizační nemoc na vzestupu. Předtím se to dělalo obráceně, rizikové potraviny jsme se snažili zavést co nejpozději, a to vzbuzovalo vážné alergické reakce, někdy až anafylaktický šok. Takže dnes se to dělá stejně jako v době, kdy jsem měla malé děti já.
Má tedy rodič dítěte atopika vyžadovat vyšetření na alergologii?
Na alergologii posíláme děti, u nichž má ekzém velice závažný průběh, kde máme díky anamnéze podezření na alergii. A hlavně ty děti, kde máme podezření na chybné fungování imunitního systému. U dětí do dvou tří let s lehčím průběhem ekzému je toto vyšetření ale spíše zbytečné a nemá větší význam. Do jednoho roku se imunitní systém teprve utváří.
Vzhledem k tomu, že atopický ekzém je podmíněn geneticky a je tedy vrozený, ho nelze vyléčit. Přesto, jaké jsou novinky ve výzkumu a léčbě? Blýská se atopikům na lepší časy?
Zatím ho vyléčit neumíme, ale výzkum v genetice pokračuje, a přestože já se nejspíš nedočkám toho, že by genetik byl schopen tu chybičku v genech predisponované rodiny napravit, aby se nepředávala dál, tak výhled tady je.
Ekzém se léčí mimo jiné i kortikosteroidy, z jejich užívání ale má spousta rodičů obavy. Jsou oprávněné?
Kortikofóbie v naší republice je obrovská, přitom to je léčba přirozená, protože tyto hormony máme všichni v těle a slouží na překonávání kritických situací. Proto se kortikosteroidy používají v akutní léčbě, tedy v okamžiku nového vzplanutí nemoci. A tam se bez nich zatím neobejdeme. Používáme je ale jen krátce a hlavně včas a jen na nejhůře postižená ložiska, zánět se i tak zlepší i na ostatních místech. Navíc se vždy hledá nejmenší možné účinné množství léku.
Je možné, že ekzém spustí u dítěte stres, například z narození sourozence? A pokud ano, lze ho léčit psychoterapií?
Stresová situace bývá často spouštěčem nového vzplanutí nemoci nebo jejího zhoršení zvláště pak u starších dětí a dospívajících. Typickou situací bývá rozvod rodičů, stres z prospěchu ve škole, ale i radostné události jako Vánoce či oslava narozenin. Proto u závažných onemocnění spolupracujeme s psychology, kteří děti naučí relaxační techniky a rodinu upozorní na stresové momenty. Psychoterapie může být na nějakou dobu účinná, pokud byl spouštěčem vzplanutí ekzému psychický stres, ale většinou to bývá několik příčin. Atopická dispozice je vrozená, a proto nevěřím, že by bylo vyhráno navždy.
Jak si vysvětlujete, že některým pacientům pomáhají alternativní postupy, ať už jde o homeopatika nebo čínskou medicínu?
Všechna centra, která se u nás zabývají alternativní medicínou, mají nápor atopických pacientů, protože ti se nechtějí smířit s tím, že onemocnění nejde vyléčit. Ale genetickou příčinu nemohou odstranit ani alternativní metody. Nicméně rodinám často pomůže, že tam s nimi lékař rozebere jejich rodinnou situaci, upraví jídelníček, a tím, že za to pacienti draze platí, berou si tyto rady k srdci více, než když to slyší od nás.
Rodiče atopiků řeší, jak často děti mýt? Někteří lékaři doporučují i dvakrát denně, jiní naopak co nejméně...
Nečistota, pot i zbytky léčiv na kůži zánět zhoršují, i bakterie žijící v zánětu je třeba odstraňovat, takže pravidelné mytí rozhodně nutné je. Doporučujeme třikrát týdně léčebnou koupel, v klidném stadiu nemoci olejovou a v době zhoršení ovesnou, škrobovou, řepíkovou či v otrubách - snižují zánět a svědění. Měla by trvat maximálně pět minut. V ostatní dny je na místě krátká sprška s mycími prostředky na ekzém, taková ta mýdla bez mýdla. Nejdůležitější je však pravidlo tří minut: po sprše kůži jemně vysušíme, vypijákujeme, nedrhneme, a do tří minut vetřeme zvláčňující krém, který uzamkne vlhkost v kůži. Pokud interval překročíme, voda se z kůže odpaří a kůže se dále dehydratuje. To je nejdůležitější moment hygieny.
Na co si rodina s dítětem atopikem musí dát zvýšený pozor a proč?
Nejčastější komplikací atopického ekzému je druhotná infekce hnisavými bakteriemi. To jsou ty, které v ekzému normálně žijí, ale když se například při zapocení nebo v místech škrábání přemnoží, tak vznikne hnisavý zánět. Tyto hnisavé bakterie má řada z nás v nose a krku, někteří i na genitáliích. Nejnebezpečnější jsou však viry obyčejného oparu, které se velice lehce přenesou v rodině třeba při mazlení z puchýřků na rtech na kůži dítěte. Jenže kůže atopika se na rozdíl od zdravé kůže neumí bakteriím ani virům bránit. Zhoršení ale způsobí i banální rýma nebo kašel. Proto se v prvním "školkovém" roce u dětí ekzém výrazně zhorší.
