V Česku žije až tři sta tisíc lidí, kteří mají cukrovku, ale nevědí o tom. Toto onemocnění se sice v prvních letech výrazně neprojevuje, ale pro organismus je zničující. Podle odborníků je chyba nejen na straně praktických lékařů, kteří potřebné vyšetření neudělají, ale také na straně pacientů. Většina lidí totiž na preventivní prohlídku vůbec nepřijde.
"Je to spojeno s českým pacientským naturelem. Cukrovka je v prvních letech bez komplikací a lidé, kteří se cítí zdraví, nechtějí odcházet od lékaře s tím, že jsou vlastně nemocní. Další skupina se zase obává špatných zpráv," shrnuje své zkušenosti předsedkyně Výboru České diabetologické společnosti Terezie Pelikánová.
Podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky se s touto nemocí léčilo v Česku 806 230 pacientů, což je třikrát tolik než před třiceti lety. Odborníci odhadují, že dalších 25 procent lidí o svém onemocnění zatím neví. "Diabetes je takový tichý zabiják. Nebolí a navíc to není příčina úmrtí většiny pacientů. Lidé totiž podléhají komplikacím, které s cukrovkou přicházejí," vysvětluje prezident Diabetické asociace Milan Kvapil.
| Jak poznat cukrovku: |
|
Při prohlídce u praktického lékaře stačí jeden odběr krve, ze kterého v laboratoři nemoc poznají. Mezi další ukazatele patří časté močení, zvýšená únava, v některých případech nechutenství. Sledovat svůj zdravotní stav by měli zejména lidé, kteří mají výskyt diabetu v rodině. |
Mezi nejzávažnější zdravotní komplikace diabetu 1. i 2. typu patří zejména onemocnění ledvin, oslepnutí, amputace dolních končetin a zvýšené riziko srdečních a cévních chorob. Z tohoto důvodu je každý druhý pacient s akutním selháním ledvin diabetik, 70 procent amputací je způsobeno takzvaným syndromem diabetické nohy a diabetické onemocnění oka je nejčastější příčinou oslepnutí lidí v produktivním věku.
"Všem komplikacím lze zejména u cukrovky 2. typu předcházet. Je třeba ale včas zjistit problém a včas jej začít léčit," dodává Pelikánová. Změnit současnou situaci by měl připravovaný Národní diabetický program, který podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Kvapila by se díky tomu mohly statistická data objevovat v rukou odborníků dříve, měl by se zlepšit screening u praktických lékařů a povědomí veřejnosti o této chorobě. "Zaměřit se chceme zejména na pacientské organizace a edukaci nemocných, protože je to zejména věc jejich životního stylu a režimu, zda bude léčba účinná," dodává Kvapil.
