Ačkoli se mnozí obávali, že reality show stanice MTV s názvem 16 a těhotná a její pokračování "Náctileté" maminky budou mít za následek častější těhotenství u "náctiletých", nestalo se tak. Školou povinné matky v neustálém stresu zřejmě mladé slečny k těhotenství příliš nemotivují. Během půldruhého roku po odvysílání se totiž počet matek-teenagerek snížil téměř o šest procent.
Výzkum provedli ekonomové z univerzity v Marylandu a Wellesley College. Jeho autoři již dříve uvedli, že je porodnost mezi náctiletými matkami ve Spojených státech v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi vysoká. Za posledních dvacet let přitom dramaticky klesla, největší skok byl zaznamenán mezi lety 2008 a 2012. Svou roli tehdy sehrála hospodářská krize, odborníci však vidí další důvod právě v odvysílání reality show 16 a těhotná (16 and Pregnant) a jejího pokračování, která se na obrazovkách objevila v roce 2009.
Předmětem zkoumání bylo, zda sledování pořadu změnilo náhled teenagerů na používání antikoncepce, potraty a porod obecně. "V některých kruzích panuje představa, že mediální obsah na náctileté působí, ale určit, zda skutečně ovlivňuje jejich chování, je velmi složitý empirický úkol," říká profesorka Melissa Kearneyová, autorka studie. Se svým kolegou Phillipem Levinem proto provedla důkladný výzkum, při kterém využili nástroje měření sledovanosti médií, data z Googlu, Twitteru apod. Následně se zaměřili na dopad sledování médií na porodnost u teenagerů.
Internet nelže
Ukázalo se, že se pořad u této věkové skupiny těší velké oblibě a mnohá zde zobrazená témata si teenageři vyhledávali na internetu a šířili je pomocí twitteru. Během vysílání jednotlivých dílů navíc aktivita ve vyhledávání hesel jako "potrat" nebo "plánované rodičovství" ožívala, a to především v místech, kde byl pořad diváky oblíbenější.
Z toho oba odborníci usoudili, že reality show skutečně měly vliv na postoj náctiletých vůči této problematice, což vedlo ke snížení porodnosti za období mezi červnem 2009 a koncem roku 2010 o celých 5,7 procent. Zmíněné číslo představuje zhruba třetinu veškerého poklesu porodnosti u sledované věkové skupiny.
Podle autorů studie stanice MTV, která pořady vysílala, jasně cílila na skupinu mládeže, u níž reálně hrozilo otěhotnění, a chtěla jim proto nabídnout potřebné informace. Role pořadu tedy byla spíše preventivní a upozorňovala na rizika, která s sebou rodičovství v takto mladém věku nese.
Pohled společnosti
A jak na ideální věk, kdy si pořídit rodinu, nahlíží většinová společnost? "Sociální a psychologická rizika rodičovství ve vyšším věku jsou spatřována zejména ve velkém věkovém rozdílu mezi rodiči a dětmi a jsou spojena s obavou, že starší rodiče nebudou na výchovu dítěte stačit a nebudou schopni postarat se o dítě až do jeho dospělosti. Naproti tomu rizika překročení dolní věkové hranice jsou spíše psychologického (nevyzrálost) a materiálního charakteru (ekonomická nesoběstačnost)," píše ve své stati Jana Chaloupková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Podle ní data třetího kola studie ESS (European Social Survey) z roku 2006 o téměř 35 tisících respondentů potvrzují, že většina respondentů spojuje časování založení rodiny s určitými sociálními očekáváními a má jasné představy, v jakém věku by tyto události měly optimálně nastat. Podíl respondentů, kteří uvedli, že ideální věk, kdy mít dítě, neexistuje, dosahoval až 14 procent.
V českém výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění ze stejného roku na otázku na ideální věk rodičovství podle Chaloupkové neodpovědělo téměř sedm procent respondentů. Pokud jde o představy o ideálním časování otcovství, řadí se ale Česká republika k zemím, kde je průměrný ideální věk nejvyšší - v průměru 28,2 let. Studie se účastnilo přes tisíc Čechů starších patnácti let.
