Zhruba čtvrtina školáků má nějaký problém s učením. Každé padesáté dítě pak má vážné potíže se zvládnutím čtení, psaní či počítání, a to i přes svou nadprůměrnou či průměrnou inteligenci. Novinářům to dnes řekla šéfka jedné z pedagogicko-psychologických poraden Silvie Janovcová. Podle ní údaje vycházejí z poradenské praxe.
Odborníci jsou přesvědčeni o tom, že budoucí školní problémy dětí se dají odhalit a řešit už ve školkách. "Procento dětí s poruchou učení se neustále mírně a postupně zvyšuje. Důvodem může být nejen zpřesnění diagnostiky, ale i větší výskyt těchto poruch v populaci," uvedla Janovcová. Podle ní budoucí problémy s učením může u menších dětí naznačovat třeba špatná koordinace pohybů, jen krátkodobé soustředění, vady výslovnosti, vyšší unavitelnost, emoční nevyrovnanost, neklid, nechuť k malování a kreslení, horší navazování vztahů s vrstevníky či častá nemocnost.
Podle prezidentky České společnosti Dyslexie Olgy Zelinkové je prevence důležitější než "hašení požárů" v pozdějším věku. Na předcházení dyspraxii (porucha motorických funkcí), dyskalkulii (porucha počítání) či poruchám chování se zaměřil evropský projekt, do něhož se zapojilo několik desítek dětí ze školek.
Organizátoři pracovali nejen s chlapci a děvčaty, ale školili i učitele a rodiče. V mateřské škole se pak dětem věnovaly třeba fyzioterapeutky. "U dětí s dyspraxií je to jasné. Ale viděli jsme, že cvičení pomohla i u problémů s chováním. Jakmile se děti zlepšily pohybově, získaly jistotu a měly lepší držení těla a koordinaci, ubylo konfliktů," popsala Zelinková.
Výsledkem projektu jsou například i pracovní listy, podle nichž se předškoláci či školáci učí počítat. Podle Zelinkové je nutné, aby děti měly konkrétní představu, co čísla vlastně znamenají. Využít k tomu mohou obrázky či různé předměty. "Ve škole učitelky rychle přecházejí k příkladům. Ukázat to dítě ale neumí. Když po něm chcete, aby přineslo třikrát dvě autíčka, místo tří dvojic autíček na stůl položí tři a dvě autíčka a ještě mezi ně prstíkem nakreslí křížek," uvedla Zelinková. U některých školáků se tak podle ní projevuje takzvaná falešná dyskalkulie.
Podle manažerky evropských projektů Lenky Červenkové učitelé i rodiče dlouho vyčkávají, než dítě pošlou k odborníkům. "Chceme, aby se s dítětem pracovalo co nejdřív a nečekalo se třeba celou první třídu, až se porucha projeví a potvrdí," uvedla Červenková. Míní, že děti je nutné motivovat a připravovat tak, aby se s učením netrápily. "Každé dítě má šanci se zlepšit," zdůraznila Zelinková. Podle některých odborníků by potížím dokázali předcházet speciální pedagogové a pedagožky. Ti by měli být už ve školkách, kde by s dětmi s problémy pracovali. Zatím působí ale jen v některých zařízeních. Podle Janovcové by stát měl do předškolní přípravy a do vzdělávání speciálních pedagogů víc investovat.
