Pro budoucí zdraví a imunitu člověka je stěžejní vývoj zejména v prvních tisíci dnech jeho života. Geny ovlivňují lidské zdraví jen z dvaceti procent, přičemž mnohem důležitější vliv má okolní prostředí, a to především strava.
Touto problematikou se zabývá koncept nutričního programování v raném věku. Toto odvětví pediatrie se zaměřuje na velký vliv prvních měsíců a let života dítěte na jeho budoucnost.
Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku |
|
Iniciativa 1000 dní do života vznikla ve spolupráci společnosti Nutricia a předních odborníků. Snaží se vzdělávat praktické lékaře i sestry o problematice výživy dětí, ale zaměřuje se i na rodiče a širokou veřejnost, pro něž pořádá např. semináře. Více na www.1000dni.cz. Pod záštitou Společnosti pro výživu a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP proběhla rozsáhlá studie Nutriční návyky a stav výživy časného věku, která zkoumala výživu českých dětí. Její výsledky ukázaly, že příjem vápníku a železa u českých dětí je nedostatečný. Děti naopak měly vyšší než doporučený příjem bílkovin a podíl jednoduchých cukrů ve stravě byl alarmující. Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti ČLS JEP ve spolupráci s neonatology a alergology vypracovala a publikovala Doporučení pro výživu kojenců a batolat, která shrnují současné názory a klíčové poznatky v oblasti výživy malých dětí. |
"Zdraví dítěte v dospělosti předurčují geny pouze z dvaceti procent, zbylých osmdesát je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy vraném věku," říká Jiří Bronský z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol. Rodiče by tak měli dbát nejen na prostředí, kde dítě vyrůstá, ale i na pestrost stravy v raném věku, protože adaptační schopnosti organismu se s věkem snižují.
V Čechách se touto problematikou zabývá iniciativa 1000 dní do života, která upozorňuje rodiče i praktické lékaře a sestry na důležitou roli výživy v prvních třech letech dítěte. Čeští odborníci se snaží poukázat na důležitost budování správných stravovacích návyků a doporučují nejvhodnější množství a skladbu stravy ve vztahu k věku.
"Přední odborníci na vědu o nutričním programování se shodují, že výživa v prvních 1000 dnech v životě dítěte hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti," potvrzuje Bronský.
Stravou proti chorobám
Rodiče mohou tímto způsobem předejít především riziku civilizačních chorob (obezita, cukrovka, alergie, ale i srdečně-cévním onemocnění). "Díky výživě v prvních třech letech se snažíme ovlivnit vývoj orgánů a metabolismu dítěte tak, abychom jeho organismus připravili na vše, co jej může potkat v dospělosti," popisuje nutriční programování Bronský.
Nutriční programování může ovlivnit stravovací návyky dítěte, ale také jeho fyziologii - třeba imunitní systém, funkce mozku nebo metabolismus. Programování se skládá hlavně z vhodné kvality a množství potravin, vyváženého jídelníčku, stravy bohaté na sacharidy a pestré stravy, která zahrnuje i zdánlivě neobvyklé potraviny již v raném věku.
Kolem šestého měsíce končí etapa, kdy je dítě krmeno pouze mateřským mlékem nebo náhradní výživou. Proto by matky měly již před čtvrtým měsícem dítě živit i nemléčnými příkrmy. "Okolo šestého měsíce dítěti již nestačí výživa, kterou dostává z mateřského mléka. Maminky by proto neměly výlučně kojit déle než šest měsíců. Naopak je důležité, aby včas zařadily příkrmy," radí Petr Tláskal, zástupce iniciativy 1000 dní do života a vedoucí studie Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku.
Podotýká, že zelenina by měla být jednu ze základních potravin dítěte a většinou také je prvním příkrmem, které dítě po mléku ochutná. Kromě mrkve a brambor je podle Tláskala důležité dát dětem brzy i další druhy zeleniny jako hrášek, brokolici nebo květák. Podobně by měly matky dbát i na přísun bílkovin a vápníku. Dítě od jednoho roku do tří let by mělo denně zkonzumovat 300-500 ml mléka nebo mléčných výrobků. Ovšem mléko kravské by podle odborníků mělo dítě dostávat až po třetím roce.
Lepek postupně
Bronský kromě zeleniny doporučuje do jídelníčku postupem času zařadit i potraviny obsahující lepek a další alergenní potraviny, aby si na ně tělo dítěte mohlo zvyknout. "Kromě tolik oblíbené mrkve a brambor je potřeba brzy nabídnout dítěti i další druhy zeleniny, dobře poslouží hrášek, brokolice a květák. Později můžeme přidat kedlubnu, špenát, cuketu, červené zelí a další," doplňuje Tláskal.
Čtyři základní doporučení iniciativy 1000 dní do života |
|
1. Včasné zařazování první nemléčné stravy do výživy dítěte. 2. Nižší konzumace jednoduchých cukrů (sladkostí), vhodný výběr tuků. 3. Dostatečný a pestrý příjem zeleniny, masa a ovoce. 4. Dostatečná konzumace mléka a mléčných výrobků. |
Lepek by se přitom do stravy měl přidávat postupně. Podle odborníků je počáteční množství dávka pod 7,5 g denně (což odpovídá zhruba dvěma lžičkám pšeničné mouky). Zavádění lepku do stravy dítěte doporučují odborníci z Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu ne dříve než před čtvrtým měsícem a ne později než po skončení sedmého měsíce. Když matky podávají svému potomkovi cereálie až po šestém měsíci, zvyšují tak riziko vzniku alergie na bílkoviny pšenice.
Rodiče by podle Tláskala neměli opomíjet ani potraviny bohaté na železo, tedy na maso (hlavně telecí nebo hovězí, které má oproti kuřecímu zhruba třikrát více železa). Naopak by je až do jednoho roku života dítěte lépe vyvarovat se dosolování nebo doslazování, mohlo by vést k rozvoji obezity nebo kardiovaskulárním onemocněním. "Rodiče by měli do jídelníčku dětí zařazovat hovězí maso mnohem častěji. Správný podíl se nedá přesně vyčíslit, ale rozhodně by měl být vyšší než padesát procent," radí docent Bronský. V jídelníčku dětí starých kolem půl roku by měly být také ryby, jsou nejen zdrojem jódu, ale také vícenenasycených mastných kyselin.
