Zdůrazňováním výjimečnosti dítěte rodiče podporují narcismus

Stále více dětí v západních zemích k sobě cítí patologický obdiv. Důvodem je podle mezinárodní studie vědců v čele s Eddiem Brummelmanem z Amsterodamské univerzity přístup rodičů. Ti z nich, kteří své potomky považují za něco lepšího, tak rozvoj této poruchy osobnosti jen podporují. Odborníci výsledky svého bádání zveřejnili v prestižním americkém žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Psychologové dva roky sledovali skupinu 565 nizozemských dětí ve věku od sedmi do jedenácti let a také jejich rodiče. Každých šest měsíců s nimi pak vedli rozhovory. Dítě, které jeho rodiče považovali oproti ostatním za nadprůměrné nebo za takové, které si zaslouží něco lepšího, později prokázalo narcistický charakter. Mimo jiné projevovalo méně empatií a na kritiku reagovalo přecitlivěle.

Ze studie tak prý vyplývá, že není prospěšné, když otec s matkou své dítě považují za "boží dárek lidstvu". "Děti svým rodičům věří, když jim říkají, že jsou lepší než ostatní," uvedl spoluautor studie Brad Bushman. "Pro ně samotné i pro společnost to ale být dobré nemusí."

Narcismus je podle názoru vědců výsledkem přehnané rodičovské pozornosti a ne toho, že dítěti se naopak dostávalo péče příliš málo.

Bonnský psychiatr pro děti a mládež Michael Winterhoff příčinu vidí v tom, že rodiče jsou vystaveni stále většímu stresu. "Rodiče se dnes cítí pod stále větším tlakem," řekl Winterhoff. "V každém případě ale chtějí, aby se jejich dítě mělo lépe. Proto dětem dávají víc a víc," dodal. Takový přístup ale podle něj nemá výchovný ani motivační přínos.

Podle Winterhoffa pak děti nedokážou v běžném životě obstát, potíže mají i ve škole. "Například nejsou schopni toho, aby utlumili své vlastní potřeby," uvedl s tím, že to nejsou šťastné děti. Považují se za výjimečné a od ostatních očekávají zvláštní zacházení.

Vědci zároveň upozorňují, že narcismus nesmí být zaměňován s vysokou sebeúctou. I tomuto tématu se odborníci věnovali. Rodiče, kteří dětem poskytovali mnohem větší emoční vřelost, sebeúctu posilovali. "Lidé s vysokou sebeúctou vnímají ty ostatní na stejné úrovni, zatímco narcisté jsou přesvědčeni, že stojí nad ostatními," vysvětlil Bushman.