Umělá sladidla jsou oblíbená, ale co na ně odborníci?

Poslední dobou se neustále diskutuje o zdravotní závadnosti cukru a každý rok je v Česku diabetes diagnostikován u 55 tisíců osob. Jednou z možností, jak si osladit život, a přitom si co nejméně ničit zdraví, je používání náhradních sladidel. Které látky můžeme konzumovat a jaké výhody a nevýhody pro nás představují?

Oblíbená Nutella obsahuje 57 procent cukru, v tyčince Snickers najdeme čtrnáct kostek sacharózy a takhle bychom mohli pokračovat u mnoha dalších potravin. Většina lidí si navíc neuvědomuje, že velké množství cukru je obsaženo také ve slaných výrobcích. Lékaři klasický cukr nemají v oblibě a nejspokojenější by byli, kdybychom jeho konzumaci vynechali úplně. V případě, že nemůžeme odolat sladké chuti, se doporučuje používání náhradních sladidel, kterých je více druhů.

Známá odpůrkyně umělých sladidel profesorka Anna Strunecká tvrdí, že si je lidé oblíbili zejména po tom, co se osvětě a reklamám podařilo lidi přesvědčit, že cukr je škodlivý. Náhradní sladidla se ve světě začala používat v 60. letech a ne všichni odborníci se shodnou na možných negativních vlastnostech těchto látek. 

Mezi nejpoužívanější sladidla u nás patří podle lékařek Rosické a Jedličkové z kliniky Endocare především stévie, sacharin, aspartam, sukralóza nebo také acesulfam, cyklamát a alkoholová sladidla. Jaké však mají nejoblíbenější sladidla výhody a možné nevýhody?

Stévie
Rostlina označovaná také jako medový list je velmi sladká a lékaři ji jako náhražku cukru rádi doporučují. Indiánky ji sice používaly jako hormonální antikoncepci, ale dosavadní výzkumy zatím neprokázaly její závadnost.

Sacharin (cukerín)
Používání sladidla 300krát sladšího než cukr se nedoporučuje těhotným ženám a malým dětem, denní dávka by neměla překročit 0,25 miligramů na kilogram své váhy. V Kanadě je sacharin zakázán, protože se po jeho užívání u zvířat častěji vyskytovala rakovina močového měchýře, americké studie však tento závěr nepotvrdily.

Aspartam
Nejoblíbenější sladidlo v EU je 200krát sladší než cukr a zároveň nekalorické, navíc ho můžeme denně pozřít poměrně velké množství (50 mg /kg). O jeho závadnosti se objevily v Evropě pochybnosti, a tak podlehl přezkoumání. V lednu byla jeho bezpečnost Evropskou unií potvrzena a důkazy o jeho škodlivosti jsou prozatím kontroverzní. Jisté však je, že aspartam je velmi nebezpečný při poruchách enzymatické činnosti.

Sukralóza
Nejvíce se chuti cukru přibližuje sukralóza. Přestože má stejné množství kalorií, stačí jí použít mnohem menší množství, které však nemá překročit 15 miligramů na kilogram váhy. Sukralóza byla uznána mnoha orgány zabývající se bezpečností potravin, její odpůrci však upřednostňují přírodní alternativy cukru.

Na život bez slazení si lze zvyknout a chuť jídla a pití nám pak bez něj bude připadat lepší. Tělo si navíc potřebný cukr dokáže vyrobit samo z polysacharidů. Známý lékař Josef Jonáš v časopise TÝDEN doporučil používání složitějších cukrů vázaných na jiné látky, třeba melasu, která se vyrábí z cukrové třtiny. Podle něj je třeba omezovat závislost na sladké chuti, jelikož cukr považuje za drogu. Z jeho doporučení vyplývá, že vhodnou volbou je také stévie, s čímž souhlasí i lékařka Kateřina Cajthamlová.