Terapeutická hladovka, která mezi lékaři nemá jednoznačnou podporu, je v Německu, jež je v tomto směru průkopníkem, zavedenou praxí. Praktikují se tu různé kúry, které dokonce někdy hradí i zdravotní pojišťovny.
Anketa:
Drželi jste někdy dobrovolně hladovku?
"Zkuste to jen týden, jenom jeden týden. Pak uvidíte," usmívá se sedmapadesátiletý Michael Van Almsick. Každoročně se pravidelně podrobuje měsíčnímu půstu na klinice Buchinger-Wilhelmi na břehu Bodamského jezera.
Majitel významné mnichovské agentury, která například organizuje koncerty Rolling Stones v Německu, se zde zbavuje nadbytečných kilogramů a chronických chorob.
Přestal brát léky na vysoký tlak a dal si upravit jídelníček. S hladovkami začal před dvaceti lety a nechápe, proč je někteří považují za nebezpečné.
Jeho denní menu na klinice: ráno infuze, v poledne ovocná šťáva a odpoledne po dvouhodinové procházce vývar a trochu medu. Pije nejméně dva litry vody denně. Celkem nesní nikdy více než 200 až 250 kcal, což je asi desetina denní kalorické spotřeby doporučovaná pro muže jeho věku.
Otto Buchinger (1878-1996), podle něhož je klinika pojmenována, experimentoval s půstem, aby si léčil revmatoidní artritidu, která ho donutila v roce 1917 odejít od námořnictva, kde působil jako lékař. Jeho metoda je dnes v Německu používána nejvíce.
Podle stoupenců této metody umožňuje hladovka předcházet kardiovaskulárním nemocem, příznivě působí při astmatu, artróze, při chronických chorobách trávicího systému, při chronických infekcích dýchacího systému a dokonce i při depresích.
Neexistuje větší počet věrohodných vědeckých studí potvrzujících tyto názory. Jedna z nich, zveřejněná v roce 1991 ve vědeckém časopise The Lancet, však poukazuje na příznivý vliv půstu na revmatoidní artritidu. Také další studie potvrzují účinnost hladovky, ale jde většinou o klinické zkoumání omezeného rozsahu.
"Hladovka stimuluje vlastní regenerační schopnosti organismu," vysvětluje ředitelka kliniky Françoise Wilhelmi de Toledová. Klinika má pobočku rovněž ve španělské Marbelle.
"Klinika v Überlingenu působí již 60 let, v Marbelle 40 let. Každoročně máme 3000 až 3500 pacientů v každém z těchto zařízení: 250 tisíc kúr bez komplikací, to není vědecká studie, to je statistika," zdůrazňuje šéflékař Stefan Drinda.
V Německu si půst získává oblibu. Kniha Hellmuta Lütznera Na jídelním lístku půst se od 70. let, kdy poprvé vyšla, dočkala pravidelných nových vydání a prodalo se jí už přes dva miliony výtisků.
S půstem se můžeme setkat na univerzitních klinikách, například v Essenu či v Jeně a již půl století na slavné nemocnici Charité v Berlíně.
Němce vždy přitahovaly alternativní metody léčby, vysvětluje profesor Andreas Michalsen, který stojí v čele oddělení přírodní medicíny této nemocnice, jež je považována za největší v Evropě. Praktikuje zde hladovkové kúry v délce 12 až 14 dní, které hradí pojišťovna.
"My Němci jsme posedlí bylinkami, vegetariánstvím, jógou, biopotravinami a zdravým životním stylem," směje se. Zájem Němců o půst ještě zvýšily některé výzkumy, například kalifornského profesora Valtera Longa, který v roce 2008 dokázal, že u myší chrání hladovění zdravé buňky před toxickými účinky chemoterapie.
Ať si vezmeme cukrovku, revmatismus, vysoký tlak, v posledních 25 letech nebyl učiněn, pokud jde o léky, žádný významný pokrok. Jsou sice stále nové léky, ale ty se pravidelně stahují, poněvadž mají příliš mnoho vedlejších účinků, prohlašuje Michalsen.
"Tyto nemoci jsou stále častější, poněvadž lidé stárnou. Jsem přesvědčen o tom, že v nadcházejících deseti letech se hladovka stane skutečně významnou metodou, prostě proto, že tradiční medicína nemá co nabídnout," dodává.
