Inteligentnější osoby více trpí úzkostmi

Přemýšlíte příliš, hloubáte o tom, co se stalo, či jste znepokojeni událostmi minulými, současnými i budoucími? To jsou společné znaky pro ty, kdo žijí v neustálém stavu úzkosti. Takové stavy mívají často negativní dopady a provázejí je intenzivní nepříjemné pocity, které zažívají nejen tyto osoby, ale i lidé z jejich okolí, píše italský deník Corriere della Sera.

Vědci v Kanadě na základě sledování skupiny 126 studentů ukázali, že ti, kdo často hloubají o životě a strachují se, mají v průměru vyšší inteligenci než ti, kdo žijí v míru se sebou samým a kontrolují své emoce. Touto inteligencí se myslí lingvistická a verbální čili schopnost snadno hovořit a psát za používání správných pojmů, umění vysvětlovat a přesvědčovat, vyučovat a ovládat skladbu a praktické užití jazyka, často provázené schopností humoristického využití slov.

Badatelé z Lakeheadské univerzity ve státě Ontario podrobili studenty testu inteligence a zároveň je nechali vyplnit různé dotazníky, na jejichž základě stanovili úroveň úzkosti, deprese, strachu a toho, do jaké míry mají tendenci neustále hloubat nad minulými a budoucími událostmi. Jde o druhy chování, které rozpoutávají hyperaktivitu, pokud jde o poznávací schopnosti, a často tomu, kdo jimi trpí, přinášejí negativní pocity.

Výsledky byly jasné: čím větší vykazoval student známky znepokojení a čím více se zaobíral přemítáním nad minulostí, přítomností či budoucností, tím lepší měl výsledky v testech verbální inteligence. Stejná souvislost se ukázala i v případě deprese: kdo vykazoval známky spojované s touto psychickou chorobou, měl vynikající výsledky v testech lingvistické inteligence.

Tedy ten, kdo příliš přemítá a trpí úzkostmi, má zase výhodu ve vyšší inteligenci, která mu přináší lepší schopnost analýzy ve srovnání s ostatními, řekl jeden z autorů výzkumu pro vědecký časopis Personality and Individual Differences. Je možné, že jednotlivci s vyšší lingvistickou a verbální inteligencí jsou schopnější podrobně analyzovat současné a budoucí události a že právě tato jejich vlastnost vede k tomu, že o nich neustále přemítají, uvedli vědci.

Za tímto chováním se podle vědců možná skrývá vlastnost zděděná po předcích: právě takový přístup umožnil v určitém smyslu našim předkům přežít, když dokázali předvídat nebezpečí díky pocitům znepokojení a úzkosti. Tendence k úzkostem a negativním myšlenkám je však třeba mít pod kontrolou. Jinak může po delší době podle vědců takové chování vést ke snížení imunity a vystavit osobu, která jimi trpí, různým nemocem.