Pití červeného vína možná není natolik zdraví prospěšné, jak jsme si mysleli. Blahodárné účinky resveratrolu, látky obsažené například v modré vinné révě, totiž nebyly potvrzeny, uvedl server BBC s odvoláním na výsledek výzkumu z toskánského venkova.
Tým vědců z americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) analyzoval zdravotní stav takřka 800 obyvatel z italského regionu Chianti, odkud pochází i stejnojmenné víno. Nenašel však žádný důkaz, že by resveratrol obsažený v místním víně měl znatelný vliv na prodloužení života a snížení výskytu srdečních onemocnění. Abychom dostali jednoznačnou odpověď, je nezbytné provést další výzkum, upozorňují odborníci.
Řada studií se snaží objasnit "francouzský paradox", tedy nízký výskyt srdečních chorob ve Francii navzdory národní kuchyni bohaté na tuky. Některé tak poukazují právě na účinek červeného vína.
Výzkumy ukázaly, že konzumace červeného vína, tmavé čokolády a bobulí (borůvky, rybíz) snižuje tvorbu zánětů, tento účinek je často přisuzován společnému prvku resveratrolu.
Profesor Richard Semba z JHU, který zkoumal zdraví 783 postarších obyvatel italského regionu devět let, však pro tento závěr nenašel přesvědčivý důkaz. Během výzkumu došlo k úmrtí 268 osob, u 174 z nich se objevilo srdeční onemocnění a u 34 rakovina. Hladina resveratrolu v moči pacientů však nevykazovala závislost na propuknutí těchto onemocnění či zánětů.
"Mysleli jsme, že určité potraviny jsou zdravé, protože obsahují resveratrol. To se však vůbec neprokázalo," řekl profesor Semba. Pokud má konzumace výše uvedených potravin kladný účinek na naše zdraví, tak jej podle jeho vyjádření přináší jiná složka než resveratrol.
