Každý rok odhalí lékaři rakovinu tlustého střeva a konečníku u více než osmi tisíc Čechů. Čtyři tisíce pacientů každý rok zemře. Mnozí z nich zbytečně. Kdyby se nádor odhalil včas, mohli žít. Až 54 procent nemocných ale přijde pozdě. Celonárodní kampaň Střevotour 2010, která v pondělí pokračuje v Praze, chce přimět ohroženou generaci lidí od 50 let k preventivním vyšetřením. Může jim zachránit život.
Česko má organizovaný screening nemoci od roku 2000. Zdravotní pojišťovny hradí lidem od 50 do 54 let test na skryté krvácení ve stolici. Lidé si mohou vybrat: buď jednou za dva roky tento test, nebo jednou za deset let kolonoskopii.
Od roku 2000 screeningu podstoupilo 700 tisíc lidí, což je podle odborníků stále málo. "Nesmyslné rozhodnutí nejít na screening může pro člověka znamenat i výrazné zkrácení života," konstatuje lékař Jiří Pešina, spoluzakladatel občanského sdružení Onkomaják, která akci Střevotour 2010 pořádá. Kalendář akcí najdete zde.
Roste zájem o vyšetření, nebo stále převládá ostych nad obavou o zdraví?
Většina lidí se chová iracionálně a na vyšetření nejde, protože se obává špatných výsledků. Strach z "pověstné" bolesti při kolonoskopickém vyšetření je až druhotný a většinou slouží jako výmluva či důvod, proč na vyšetření nejít. Jenže toto nesmyslné rozhodnutí může mít důsledek až takový, že si člověk výrazně zkrátí život.
Jaká jsou nejdůležitější pravidla prevence rakoviny tlustého střeva?
Prevenci lze rozdělit na primární a sekundární. Primární prevence se týká našeho životního stylu, který můžeme ovlivnit. Stačí se vyhýbat nadměrnému množství čehokoli, dbát na rozmanitost potravy, jíst vše v malých dávkách, nekouřit a dostatečně se hýbat.
Jakou roli hrají geny?
Zásadní. Naše genetická výbava má mnohem větší význam. Geny rozhodují až z 80 procent, zda se u nás rakovina tlustého střeva vyskytne či nikoliv. Právě proto je významnější sekundární prevence ve formě plošného screenigu.
Držíme se stále co do výskytu rakoviny tlustého střeva na světové špici?
Ano. V Česku jsou rakovina tlustého střeva a konečníku jedním z nejčastějších nádorových onemocnění. Ve srovnání s jinými státy je v naší zemi výskyt tohoto onemocnění u mužů dokonce nejvyšší na světě. Příčina je zřejmě v genetické výbavě. Alarmující je, že počet pacientů přibývá a každý rok jich více než polovina přichází s nádorem v pokročilém stadiu.
Umírá jich více než dřív?
Počet zemřelých je poměrně stabilizovaný. Ale tím pádem přibývá pacientů s těžkým onemocněním, kteří vyžadují náročnou a drahou péči. Celkem je v Česku více než 51 000 žijících pacientů, kteří se s touto nemocí léčili. Prevence a léčba lidí s nemocí v časné fázi je mnohem levnější než péče o pacienty v pokročilém stadiu.
Když se rakovina zachytí včas, jaká je naděje na úplné vyléčení?
Rozvoji rakoviny lze zabránit, když se ze střeva během kolonoskopie odstraní adenomy, nezhoubné nádory, ze kterých mohou v budoucnu vzniknout nádory zhoubné. Pokud se již nádor ve střevě vytvořil, pak se chirurgicky odstraňuje. Pokud je malý a nemetastázuje, vyléčí se až 95 procent pacientů.
A když ne?
Pak je to mnohem horší. I pokročilou rakovinu s metastázami umí moderní medicína léčit, dokáže pacientovi prodloužit život a udržovat jeho dobrou kvalitu, ale vyhlídky na úplné vyléčení jsou malé.
Jaké jsou příznaky nemoci?
V počátečních stadiích má totiž rakovina tlustého střeva zpravidla bezpříznakový průběh, proto je nutné chodit k lékaři, když lidem nic není a cítí se zdraví - preventivně. U pokročilejších fází patří k nejčastějším příznakům chudokrevnost, kterou provází slabost a únava, neurčité obtížně lokalizovatelné bolesti v břiše, nadýmání, střídání zácpy a průjmu, na toaletním papíře se může objevit krev.
Foto: Profimedia, Onkomaják.cz
