<span>Narkolepsie.</span> Nečekané usínání trápí sto tisíc Čechů

Až čtyřicet procent lidí trápí některá z poruch spánku. Nejnebezpečnější z nich je narkolepsie. Náhlá, nečekaná upadnutí do spánku kdekoliv - na ulici, v práci, doma - sice trápí "jen" procento lidí, sociální dopad narkolepsie je však nejtěžší.

Poruchy spánku obecně zvyšují riziko deprese, nemocí srdce a cév, cukrovky či obezity, narkolepsie ale vyřadí pacienty z běžného života. Málokdy je však nemoc správně diagnostikována a rozeznána, takže pacienti se včas neléčí.

Halucinace a děsivé sny

"Narkolepsie je chronické onemocnění, při kterém doprovází záchvaty nezvladatelné spavosti také náhlé ochabnutí svalů. Pacienti mají při usínání či probouzení zrakové, sluchové či hmatové halucinace. Trápí je živé až děsivé sny," popisuje nemoc neuroložka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Soňa Nevšímalová. 

První příznaky narkolepsie se objevují většinou v pubertě, nemoc pak provází pacienty celý život. Rizika veřejnosti ne zcela známé nemoci lékaři připomněli v rámci Mezinárodního dne spánku, který připadá na 19. březen. Letos se začala tvořit evropská databáze dětských i dospělých pacientů s narkolepsií. Má přispět k lepší informovanosti o nemoci a zkvalitnění diagnostiky, což umožní podle profesorky včasné nasazení léčby. Tím se zmírní i nepříznivé společenské důsledky choroby.

Nekvalitní spánek zkracuje život

Profesor Karel Šonka upozorňuje, že trvání spánku ovlivňuje nejen vznik některých nemocí, ale i délku života. "Lidé s chronicky velmi krátkým nebo naopak velmi dlouhým spánkem mají kratší výhled dožití než ti, kteří spí denně sedm až osm hodin," řekl. Za sto let prý lidé zkrátili spánek o hodinu až dvě. Ukládáme se k spánku zpravidla později než naši předkové.

Nedostatek spánku nejenže snižuje výkon, ale zvyšuje riziko dopravních a průmyslových nehod. Chronická spánková nedostatečnost snižuje obranyschopnost organismu a zvyšuje riziko deprese. Zkrácení spánku může podporovat i vznik obezity.

Foto: Profimedia