Přestože výzkum Alzheimerovy choroby zaměstnává stovky odborníků na celém světě, příčiny nemoci jsou stále velkou neznámou. Nový výzkum univerzity v Melbourne přišel s varováním, že důležitou roli nemusejí hrát jen geny, ale také "znečištění mozku", na kterém se podílí i životní prostředí.
Už více než sto let se lékaři a vědci přou o to, co způsobuje neurodegenerativní změny v mozku, jež ústí v Alzheimerovu chorobu. Přestože existuje několik hypotéz, na žádné z nich se přední lékaři nedokážou shodnout, což výrazně komplikuje vývoj efektivního léku.
Změnit se to snaží i univerzita v Melbourne, která zveřejnila v odborném časopise Neurology studii o vlivu takzvaného alzheimerovského plaku. Vzniká usazování proteinu zvaného beta amyloid v mozku a cévách zásobující hlavu kyslíkem a jeho vznik mohou iniciovat nejen geny, ale také nevhodná strava a znečištěné životní prostředí kovy či chemickými látkami.
| Alzheimer v Česku: |
|
V Česku trpí Alzheimerovou chorobou 130 tisíc lidí. Pokud se situace nezmění, lékaři odhadují, že v příštích pětadvaceti letech se jejich počet zdvojnásobí. Česká alzheimerovská společnost proto dlouhodobě upozorňuje na nedostatečně kvalitní péči o tyto pacienty, kteří jsou zejména v pokročilém stadiu nemoci odkázáni na své okolí. "Pozornost většinou dostanou dravější projekty jako onkologie nebo radiodiagnostika, ale vytvoření zákona vhodného pro nemocné je naší prioritou. Špatná diagnóza vede ke skutečným komplikacím a špatné medikaci," varovala před časem prezidentka společnosti Iva Holmerová. |
Podle jedné z teorií je beta amyloid hlavním viníkem problémů s pamětí a myšlením. Souhlasí s tím i melbournští odborníci, podle nichž má plak větší vliv než geny, které se podle Alzheimerovské asociace projevují jen u pěti procent pacientů. "Naše výsledky ukazují, že plak usazený na mozku je mnohem důležitější než jiné okolnosti," podotýká vedoucí studie Yen Ying Lim.
Má to ale háček - jejich studie pracuje s příliš malým vzorkem lidí, kteří byli sledováni jen rok a půl, takže ji nelze aplikovat na celou populaci v různém stadiu vývoje nemoci. Navíc již v minulosti si řada klinických studií vylámala zuby ve chvíli, kdy se ukázalo, že pouhé odstranění amyloidového plaku neznamená zlepšení stavu pacientů.
V roce 2009 se objevila hypotéza, podle níž nelze vinit jen beta amyloid, ale všechny proteiny, které jsou s ním spojeny. Problémy může způsobovat také nedostatek neuronových vazeb pro přenos vzruchů, případně abnormality přímo v buňkách.
V každém případě se vyplatí dodržovat alespoň některé vyzkoušené rady lékařů, které by měly Alzheimerovu chorobu oddálit. Největší efekt prý má pohyb, luštění křížovek a strava zahrnující hodně ovoce a zeleniny i občasnou skleničku červeného vína.
