Trápí vás chronická rýma, alergie, opary? Bolí vás klouby? Marně bojujete s chlamydiemi? Zkuste léčbu vlastní močí! Zastánců urinoterapie přibývá a na injekce, kloktání, pití či masáže urinou nedají dopustit. Lékaři jsou ale skeptičtí a varují: pozor na otravu!
"Zmobilizoval se mi imunitní systém a vrátila se mi síla. Předtím jsem bývala často nemocná, teď už ani nevím, co jsou antibiotika," pochvaluje si účinky urinoterapie Eva Mertová (62) z Prahy. K užívání vlastní moči jako léku a prevenci zdravotních potíží ji před jedenácti lety přivedla rakovina prsu. Po operaci a následné chemoterapii se cítila velice oslabená, a tak hledala všude možně rady, jak zdecimovaný organismus posílit. Zaujaly ji články o urinoterapii, absolvovala několik přednášek a kurzů a nabyté poznatky na sobě testovala.
"Měla jsem i problémy se štítnou žlázou s prognózou nadosmrti. Rok a půl poté, co jsem si začala píchat urinové injekce, potíže ustaly a jsem vyléčená," tvrdí Mertová. Urinu nadšeně užívá i nadále jako prevenci - ráno lžičku uriny pod jazyk, následně masáž celého těla.
Píchám si svou moč
"Urinové injekce, které skvěle fungují jako prevence v době chřipkových epidemií, si vozím s sebou i do zahraničí. Píchám si je i například při kousnutí klíštěte," popisuje Mertová své urinoterapeutické postupy. Močí si hojí spáleniny, i si jí vyplachuje oči. Vedle prevence očních zákalů si tak prý i vylepšila vnitrooční tlak a dokonce posílila zrak o jednu dioptrii.
Lékaři ale před touto alternativní léčebnou metodou varují: moč je odpad obsahující látky, kterých se chce tělo zbavit, a zpátky do organismu tedy rozhodně nepatří. Její užití může být proto i nebezpečné. "Může dojít laicky řečeno k otravě. Ne že by člověk rovnou zemřel, ale v moči jsou obsaženy toxické dusíkaté látky, které mají nepříznivé účinky na organismus a mohou poškodit metabolismus," varuje internista a hematolog Pavel Klener z první lékařské fakulty UK. Ten je také autorem stanoviska České lékařské komory "k neověřeným léčebným postupům v onkologii" z února tohoto roku. "Absurdní představu o léčivém účinku vypití vlastní moče snad ani není nutné vyvracet," píše se v dokumentu.
Jen placebo
"Moč je odpadní záležitost, tělo v ní vylučuje látky, které nepotřebuje a chce se jich zbavit, a tudíž se tam těžko najde něco, co by mohlo být v boji proti nádorovým onemocněním prospěšné," podotýká Klener. Případné pozitivní zkušenosti pacientů vysvětluje placebo efektem. "Psychika má obrovský vliv na subjektivní potíže pacienta. I tomu, kdo začne polykat staniolové kuličky, se může načas ulevit jenom proto, že uvěří, že mu to pomáhá Ale nemá to žádné racionální opodstatnění," argumentuje.
Ne všichni lékaři jsou ale zajedno. Nejznámější průkopnice urinoterapie v Česku Vilma Partyková, vystudovaná anestezioložka s dvacetiletou praxí obvodní lékařky, je o léčebných účincích moče pevně přesvědčená. "Těch, kterým urinoterapie pomohla, je velmi mnoho, a počet lidí, kteří ji používají jako prevenci i jako léčbu narůstá," tvrdí lékařka, které prý užití vlastní moči pomohlo v boji s rakovinou.
Tvrzení, že moč je toxický odpad, je podle ní hloupost. "Játra působí jako detoxikační stanice. Co organizmus nespotřebuje a z energeticky úsporných důvodů neukládá, je pro něj jednodušší vyloučit. Proto jsou v urině látky, které může tělo opět použít," vysvětluje léčebný potenciál moče.
Jak přijít moči na chuť
Stoupenci urinoterapie vyzdvihují nejen blahodárné účinky moče, ale i fakt, že je dostupná kdykoli a navíc zadarmo. A odpor k této tělní tekutině lze prý překonat velice rychle. "Jsem makrobiotik, nejím cukry, maso a mléčné výrobky, takže moje moč nepáchne a její požití mi nedělá žádné problémy," vysvětluje Mertová. Zdůrazňuje však, že urinoterapie není pro každého. "Pojí se s tím i jistý duchovní posun. A když máte rakovinu, berete každou příležitost jako dar z nebes."
Vedle nádorových onemocnění má moč údajně pozitivní vliv i na alergie, astma, infekce dýchacích cest, klouby, zuby, neštovice, migrény, ekzémy, záněty zažívacího traktu, roztroušenou sklerózu, cukrovku a mnohé další nemoci. Uživatelé si mimo jiné pochvalují i její "zkrášlující" efekt při vlasových zábalech a potírání obličeje.
Proč tedy neordinují léčbu močí i ostatní lékaři, když je údajně tak prospěšná a její léčebný účinek tak široký? "Nápor farmaceutických skupin, kterému je vystaven pacient, ale i lékař, je obrovský," krčí rameny Partyková. Za dvacet let užívání urinoterapie se prý nesetkala s nikým, u koho by zůstala bez účinku. "Neznám nemoc, pokud není extrémně zastaralá, kde by urina nezabrala, ale i u zastaralé nemoci urina vždy průběh nemoci zmírní," tvrdí lékařka.
