Snaha o zdravý životní styl dětí se projevuje i ve školních jídelnách. Bohužel občas negativně. Vydávané obědy jsou v některých školách energeticky poměrně nízké, a to i pro děti, které se příliš nepohybují. Kuchaři také zbytečně omezují tuk, a to i přesto, že obsahuje zdraví prospěšné látky včetně vitamínů.
Snaha vyhovět požadavku strávníků a současně omezit plýtvání jídlem pak kuchaře občas vede k snižování velikosti vydávaných porcí. Konstatuje to studie, kterou v souvislosti se zahájením školního roku zveřejnil úřad hlavního hygienika ve spolupráci se Státním zdravotnickým ústavem. V jejím rámci byly testované obědy pro děti mezi sedmi až deseti roky věku ve školních jídelnách po celé republice.
Samozřejmě ne vždy tato kritika platí. Studie ukázala, že jsou školní obědy ve srovnání s jídelními zvyklostmi celé populace nejblíže tomu, jak by se měly děti stravovat. Přesto odhalila některé věci, na nichž by měli kuchaři zapracovat.
"Snaha o zdravé stravování vede asi občas k přílišnému snížení obsahu tuku v pokrmech, což je v souladu s platnou vyhláškou," konstatuje Jiří Ruprich, spoluautor studie ze Státního zdravotnického ústavu. "Tuk je ale nezastupitelný nosič řady biologicky významných látek, včetně vitaminů a jeho obsah v obědech by proto měl odpovídat alespoň minimu výživového doporučení," dodává Ruprich a doporučuje, aby se v té souvislosti přepracovaly vyhlášky pro školní jídelny. Ty totiž umožňují vařit zcela bez tuku.
Naopak se solí podle výsledku šetření kuchaři ve školách nešetří. Kuchaři by proto měli solí šetřit, protože není ve větším množství zdravá. S vyšším výskytem soli souvisí i vyšší množství jodu. Naopak se v obědech nedostává vápníku a draslíku. Vápník pomáhá při vývoji kostí a při růstových bolestech. Nedostatek draslíku pak může způsobovat únavu. Draslík také snižuje vysoký krevní tlak. Jejich množství by mohli kuchaři zvýšit, pokud by více vařili z ryb, přidali do jídla více zeleniny a dávali k přesnídávkám i mléčné výrobky.
