Kilogramy navíc škodí zdraví a u dětí to platí dvojnásob. Dokazuje to i nový nizozemský výzkum, který se zaměřil na to, jak obezita ovlivňuje kardiovaskulární systém malých tlouštíků. Ukázalo se, že po několika letech těžké nadváhy bojují děti se stejnými rizikovými faktory pro vznik srdečních poruch nebo infarktu jako jejich rodiče.
Dva ze tří obézních školáků se ve svém věku trpí vysokým tlakem, zvýšenou chladinou cholesterolu a cukru v krvi či začínající aterosklerózou. Vyplývá to ze studie zveřejněné v odborném časopise Archives of Disease in Childhood.
Vědci z univerzity v Amsterodamu oslovili tamní pediatry, aby jim poskytli anonymní data o zdravotním stavu všech svých obézních pacientů. Sešly se jim záznamy o 500 holandských dětech, z nichž 307 spadalo do kolonky "extrémně obézní".
| Jak se pozná obézní dítě: |
|
Podle mezinárodní klasifikace lze za obézní považovat dítě, jehož BMI ve dvou letech přesáhl hodnotu 20, ve dvanácti letech 31 a v 18 letech 35. BMI se vypočítá, pokud váhu v kilogramech vydělíte výškou v metrech na druhou. |
Po prozkoumání všech jejich zdravotních problémů a jednotlivých ukazatelů došli lékaři k tomu, že dvě třetiny z nich mají stejná rizika vzniku kardiovaskulárních chorob jako infarkt či mrtvice jako jejich rodiče. Přes polovinu z nich se potýkalo s vysokým tlakem a cholesterolem, pětina měla špatnou hladinu cukru v krvi a každé desáté dítě se již léčilo s diabetem 2. typu.
Přestože nizozemská studie pracuje s menším vzorkem populace, neposkytuje srovnání se štíhlými dětmi a v jejím vzorku se objevuje velké zastoupení menšin, odborníci varují, že situace je skutečně alarmující. V Česku je podle statistik až třetina dětí mladších 15 let obézních. Dvě třetiny z nich se přitom kilogramů nezbaví ani v dospělosti.
"Kdo má dlouhodobě BMI nad 40, je velmi pravděpodobné, že se nedožije 60 let," varuje lékař Štěpán Svačina ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Na rizika spojená s nezdravým životním stylem u mladé generace upozorňuje Nadační fond Zdravé dětství, který letos vyhlásil osvětovou kampaň za pravidelné snídaně.
"Je potřeba začít už u mladších žáků na prvním stupni základních škol. Právě v tomto věku se vytvářejí základní stravovací návyky a děti si budují svůj vztah k pohybu," míní poslankyně a zakladatelka fondu Anna Putnová. S tím souhlasí i odborníci, podle kterých lze vypěstovat lásku ke sportu maximálně do 25 let.
