Nemoc z blahobytu
Operace srdce v přímém přenosu: exkluzivně v Brně!
25.01.2015 13:00 Původní zpráva
Ateroskleróza se někdy označuje jako nemoc 20. století. V civilizovaných zemích je nejčastější příčinou úmrtí a mnohdy postihuje i mladé lidi. Kornatění cév a tepen je způsobeno ukládáním tuku a vápníku do jejich stěn. Pomoci může zákrok, který pacientům s touto diagnózou život výrazně prodlouží. Trvá jen chvilku a nebolí. Kardiologové v brněnské fakultní nemocnici ho v pátek provedli před objektivy kamer a s komentářem pro laiky živě vysílali po internetu.
Kouření, cukrovka, obezita, vysoký tlak, ale i dědičnost mají na kornatění cév zásadní vliv. I když devětapadesátiletý Miloš Mareš z jihomoravských Silůvek žije zdravě a sportovním nasazením se vyrovnává vrcholovým závodníkům, skončil na operačním sále.
Diagnóza, která často trápí spíš pacienty se špatnou životosprávou, pana Mareše překvapila. Z rizikových faktorů mu lékaři nedávno zjistili jen vysoký tlak. "Vždycky jsem si myslel, že srdce mám naprosto v pořádku, protože za rok najezdím až osm tisíc kilometrů na kole," řekl TV Barrandov Miloš Mareš. Adeptem na nemoc je však i proto, že je prostě muž. Ateroskleróza totiž většinou postihuje právě muže.
Před několika měsíci začaly Miloše Mareše trápit svíravé bolesti na hrudníku. Obtíže měl hlavně při fyzickém výkonu, ale i při rozčilení.
"Trápilo mě, když jsem vyjížděl na kole, že mě v nejvyšších stoupáních chytala ostrá bolest. Tato ostrá bolest mě také chytla, když jsem chtěl doběhnout vlak," popisuje stavy, které ho dovedly až do rukou lékařů, pan Mareš. "A co bylo úplně zarážející, že mě to chytlo, i když jsem se vztekl, že jsem vystoupil o stanici dřív z tramvaje," dodává s úsměvem.
Jako hra na klavír
Tým brněnských lékařů z oddělení invazivní a intervenční kardiologie se Marešovi do srdeční tepny podíval pomocí speciální sondy. Pacientovi je ze zápěstí zaveden katetr až k srdci. "To zavedení je nebolestivé. Pacient v průběhu zavádění nic necítil," popisuje hlavní operatér a primář brněnské invazivní kardiologie Petr Kala.
Do věnčité tepny se zavede drátek, který cévu nepoškodí. "Po tomto tenkém drátku pak zavádíme všechno další instrumentárium," vysvětluje na začátku zákroku kardiolog Martin Poloczek. Operující lékaři pomocí rentgenového snímání ultratenký drátek sledují a dopravují do správné cévy na postižené místo. Když je zaveden v srdeční cévě, zavádí se sonda optické koherentní tomografie (OCT), aby lékaři získali ten nejpřesnější pohled do nitra srdeční cévy.
Do postiženého místa pak implantují intrakoronární stent, který cévu v podstatě vyztuží a vyspraví. Jeho typ se určí právě na základě výsledku OCT. "Výsledek je optimální. Ne vždy k takovému výsledku jsme schopni dospět, ale ve většině případů ano. Riziko, že by pacient měl následně potíže, je velmi nízké. V případě, že bude brát veškerou doporučenou medikaci, se pohybuje kolem pěti procent," zhodnotil provedený zákrok Kala.
Jistá smrt
V případě, že by pacient zákrok nepodstoupil, dříve nebo později by ho dostihla smrt. "Zlepšíme mu kvalitu života, aby se mohl i dalších letech chovat aktivně. Tím, že jsme zasáhli přesně v místech, kde to postižení bylo, tím jsme nepochybně prodloužili délku jeho života," řekl pro TV Barrandov Kala.
"Očekávám, že se zbavím těch nepříjemných bolestí při sportovním výkonu," slibuje si teď i pan Mareš. Nějaký čas se sice na kole ještě neprojede, ale noc po výkonu už mohl strávit doma.
Plně při vědomí
Zákrok probíhá bez narkózy i jakékoli anestézie. Lékaři navíc s pacientem během třičtvrtěhodinového zákroku komunikují. "Bez bolesti, bez stresu. Můžu říct, že to bylo v pohodě. Jsem z toho mile překvapen," řekl novinářům bezprostředně po zákroku pan Mareš.
Katetrovou léčbu navíc brněnští kardiologové v pátek představili v živém internetovém přenosu pro Kardio.tv i s komentářem pro laiky. Přenos zákroku i pro neodbornou veřejnost zprostředkovala Fakultní nemocnice Brno navíc jako úplně první v Evropě. "V reálném čase přenos sledovalo pět set diváků," uvedl pro TV Barrandov vedoucí technik Miloš Liška. Odhaduje, že by spolu se záznamem zákrok mohlo zhlédnout i pět tisíc diváků.
Podobných zákroků se v Česku provede kolem 22 tisíc za rok. Jen v brněnské fakultní nemocnici jich lékaři zvládnou ročně na dvanáct set. Je plně hrazen zdravotní pojišťovnou, vyjde zhruba na 80 tisíc korun.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.