Život je jako zrcadlo: směje se na tebe, když se do něho díváš s úsměvem. A život se v případě žen prodlužuje. Výzkum publikovaný na stránkách American Journal of Epidemiology zahrnuje údaje z let 2004 až 2012 získané u sedmdesáti tisíc pacientek zařazených do výzkumu Nurses' Health Study. Vyplývá z něho, že u optimistických žen klesá o třicet procent nebezpečí předčasné smrti. Píše o tom italský deník La Repubblica.
I jiné výzkumy již ukázaly vztah mezi pozitivním přístupem k životu a snížením rizika předčasného úmrtí na kardiovaskulární choroby. Tento výzkum je však první, který objasnil souvislost pozitivního přístupu k životu a snížením rizika také dalších příčin smrti. Vědci analyzovali výsledky podle jednotlivých nemocí a zjistili, že optimističtěji laděné ženy mají o 16 procent nižší riziko úmrtí na rakovinu, o 38 procent na srdeční choroby, o 39 procent nižší riziko úmrtí na mrtvici, o 38 procent nižší riziko úmrtí na nemoci dýchacího ústrojí a o 52 procent nižší riziko úmrtí v důsledku infekcí.
"Zatímco se dnes úsilí většiny lékařů a veřejného zdravotnictví soustřeďuje na omezení faktorů způsobujících choroby, je zřejmé, že tu může mít svůj velký význam psychický faktor," uvádí autor studie Eric Kim. Výzkum ještě ukázal, že zdravý životní styl vysvětluje jen z části vztah mezi optimismem a rizikem úmrtí. "Další možností je to, že pozitivnější vztah k životu nepřímo působí na naše biologické systémy," dodává Eric Kim.
A proč žijí ženy déle než muži? Ještě před dvěma stoletími tomu tak nebylo. Pak se se zlepšováním hygieny a sanitárních podmínek život ženy prodlužoval více než život muže. Japonka žije v průměru osmaosmdesát let, zatímco muž z Čadu jen padesát let. V Itálii činí průměrná délka života u mužů 79,4 roku a u žen 84,82 roku. Ať se na tyto údaje díváme z jakékoli stránky, vždy můžeme konstatovat, že na celém světě žijí muži kratší dobu než ženy. Tento rozdíl mezi pohlavími se začal projevovat až na počátku minulého století. Na vině tu je především vzestup kardiovaskulárních chorob.
Vědci z Jihokalifornské univerzity analyzovali zdravotní stav 1763 osob narozených mezi lety 1800 a 1935 ve 13 vyspělých zemích. Konstatovali, že úmrtnost klesala, zvláště díky prevenci infekčních chorob, lepší stravě a lepším životním podmínkám vůbec. Ženy podle vědců dokázaly využít těchto pozitivních okolností efektivněji a rychleji než muži.
Vědci také zjistili, že pokud jde o osoby narozené po roce 1880, úmrtnost se u žen snižovala o 70 procent rychleji než u mužů. "Byli jsme překvapeni," uvedla koordinátorka studie Eileen Criminsová, "když jsme zjistili, že různost v úmrtnosti mužů a žen, která pochází zhruba z roku 1880, se soustředila na věkovou kategorii mezi padesáti a sedmdesáti lety, ale po osmdesátce se rychle stává méně patrnou." Podle vědců je jednou z příčin kouření, které způsobilo smrt asi třiceti procentům mužů ve věku od padesáti do sedmdesáti let. Bez ohledu na tuto skutečnost vědci konstatovali výrazný rozdíl mezi úmrtností mužů a žen způsobený především kardiovaskulárními nemocemi. Jinak řečeno, poté, co byly vymýceny především infekční choroby způsobující smrt stejně u obou pohlaví, dopad kardiovaskulárních chorob na úmrtnost u mužů výrazně vzrostl.
