Ve Spojených státech, Velké Británii a německy mluvících zemí EU mají osteopati stejný status jako lékaři. A osteopatická terapie tam bývá alespoň částečně hrazená ze zdravotního pojištění. U nás o této manuální metodě připomínající jemnou masáž slyšel málokdo, případně bývá považována za nedůvěryhodné šarlatánství. Přitom je vědecky doloženo, že osteopatie výrazně pomáhá při bolestech v dolní části zad. A podle jejích zastánců zabírá i na řadu dalších neduhů.
Bolestmi v oblasti kyčlí a beder začala Klára Faldusové z Brandýsa nad Labem trpět v pátém měsíci těhotenství. "Postupně se to zhoršovalo a později byl pro mě problém i běžný pohyb. Chůze do schodů, přehození nohy do vany, nasedání do auta, otočení v posteli, delší chůze i sezení pro mne bylo utrpením," vzpomíná osmatřicetiletá matka dvou dětí.
Porodní asistentka dala Kláře kontakt na svoji kolegyni, která se zabývá osteopatií. A přestože těhotnou ženu upozorňovala, že v prvních dnech po terapii se potíže mohou ještě zhoršit a úleva se dostaví až později, Kláře se ulevilo hned. "Od druhého dne se můj stav výrazně zlepšil. Terapeutku jsem pak navštěvovala každých 14 dní až do porodu. Díky terapii jsem mohla absolvovat tlačení na zemi na všech čtyřech, jinak bych to prostě nezvládla," vzpomíná Klára. Terapii potom doporučila i své kamarádce, která rovněž trpěla bolestmi v oblasti beder, a i ona prý byla s výsledky velmi spokojená.
Odblokovat bolest hlavy i astma
Osteopatie je terapie, která se soustředí na svaly, kosti, klouby a páteř. Využívá jemné manuální techniky od tlaku přes napínání tkání až po manipulaci s klouby. Cílem osteopata je uvolnit místo, které je nějakým způsobem zablokované a špatně funguje, a tak příznivě ovlivnit nervový, oběhový a lymfatický systém organismu. Na osteopaty se obracejí lidé s bolestmi zad, hlavy, krční páteře, ale i se zánětem sedacího nervu, tenisovým loktem, syndromem karpálního tunelu nebo s vadným držením těla či zažívacími potížemi, dále astmatici, revmatici a lidé po úrazech.
"Zjednodušeně řečeno si osteopat vyhmatává na těle pacienta různá místa, kde podle předchozího anamnetického rozhovoru tuší, že by mohl být problém. Naslouchá tkáním a přikládáním rukou v nich uvolňuje napětí ," popisuje průběh terapie vystudovaná lékařka Jana Holubová, která se zabývá kraniosakrální osteopatií. Ta se od obecné osteopatie liší jemnější manipulací, ale hlavně tím, že se soustředí na oblast mezi lebkou a kostí křížovou. Tam si osteopati "vyhmatávají" pohyb mozkomíšního moku a tlak, který se jím přenáší na okolní kosti a tkáně.
"Osteopat sáhne na hlavu a vnímá určitý rytmus, pulsování na lebce, kolem kosti křížové, bránice, pánevního dna nebo jinde na těle, a z pohybů tkání pozná, k jakému traumatu tam došlo," tvrdí Holubová.
Rovnou z porodnice
Ve Francii se kraniosakrální terapie doporučuje ženám po porodu i jejich novorozencům. Autorka článku, která tam momentálně žije, dostala kontakt na osteopata hned v porodnici. Nejprve nad tím posměšně povytáhla obočí, o dva měsíce později a po několika doporučení přátel, kterým osteopatie pomohla vyřešit stejný problém - neustále hystericky křičící dítě - se objednala také. A světe div se, fungovalo to! Hned po terapii bylo u syna vidět zklidnění a od druhého dne začal výrazně déle a klidněji spát.
"Traumata při porodu zanechávají stopy na lebečních tkáních. Dotykem však lze blok uvolnit," dodává k autorčině zkušenosti Holubová. Do ordinace k ní docházejí matky s dětmi, které se špatně pohybově vyvíjejí a cvičí tzv. Vojtovku. "U miminek je zlepšení velmi dobře patrné, často hned po prvním ošetření. Měla jsem tu děti, co do sedmi měsíců jen leželi, a po prvním ošetření se začali přetáčet."
Kraniosakrální terapie má vedle bolestí zad, hlavy a kloubů fungovat i na nespavost, stres, poruchy spánku a autismus. Ženám prý pomáhá s problémy v oblasti pánevního dna, dětem při břišních kolikách i poruchách soustředění a učení.
Ve Francii stojí hodina v osteopatické ordinaci 55 eur, tedy zhruba 1 400 korun, polovinu hradí zdravotní pojišťovna. V České republice se ceny pohybují od 600 do 1000 korun. Délka terapie záleží na potížích, které pacienta do ordinace přivedou. U dětí a lidí po úraze většinou stačí pár sezení, s únavovým syndromem můžete k osteopatovi docházet i jednou za měsíc po dobu tří let.
A co na osteopatii říká konzervativní medicína? "Co se týče osteopatie manipulační, ta má mnohé styčné body s rehabilitačním lékařstvím a fyzioterapií a o jejím fungování není všeobecně větších pochyb," říká Jan Slovák, vedoucí lékař Centra komplexní péče Roseta. Ke kraniosakrální terapii je však skeptičtější. "Určitá odezva tkání na proudění mozkomíšního moku je pravděpodobná. Medicína založená na důkazech ale nemá techniky jak tyto pohyby diagnosticky či terapeuticky využít. A též vztah těchto pohybů ke vzniku patologických stavů je obtížně prokazatelný." Dodává však, že jeho kolega lékař, který se v Rosetě kraniosakrální terapii věnuje, dosahuje u pacientů pozitivních výsledků.
