Neléčená žloutenka může vést až k rakovině jater, varují odborníci. Největší riziko představuje zejména virová hepatitida typu C, proti které zatím neexistuje účinné očkování. Zákeřnost této nemoci spočívá v tom, že se nemusí několik let vůbec projevovat. Mnoho pacientů o své nákaze vůbec neví.
Každým rokem se v Česku nakazí 1500 lidí virovou hepatitidou, přičemž zákeřnou žloutenkou typu C trpí až tisíc z nich. Podle dubnového průzkumu společnosti Invenio Faktum si svého stavu nebo rizika rozvoje jaterních onemocnění nejsou vědomi dva lidé ze tří.
"Neléčený, chronicky probíhající virový zánět jater typu C se přitom může projevit naplno až po dvaceti třiceti letech a může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou," vysvětluje lékař Jiří Pešina.
Podle Jana Šperla z Kliniky hepatogastroenerologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny nemusí nemoc "prozradit" ani jaterní testy, přestože již hrozí riziko jaterní cirhózy.
"Není-li provedeno cílené vyšetření na virus hepatitidy, nemusí být při běžné prohlídce choroba rozpoznána," upozorňuje Šperl. Žloutenka typu C je přitom v současné době nejčastějším důvodem pro transplantaci jater.
Podle odborníků je klíčové znát rizika nákazy virové hepatitidy a v případě nejistoty nechat seu lékaře vyšetřit. Proti žloutence typu B se lze nechat očkovat. V Česku je toto očkování pro děti poviinné - pokud nedostaly dávku do tří měsíců věku, dostanou ji po dvanáctém roce. Lékaři radí očkovat předškoláky i proti hepatitidě A.
|
Žloutenka v Česku: |
|
Loni v Česku onemocnělo hepatitidou A 862 lidí. U 244 byla zjištěna hepatitida B a u 708 hepatitida C, obě se přenášejí krví a tělními tekutinami. Celkem je sedm typů hepatitid, lidově žloutenek, protože nemoc bývá, ale nemusí být spojena se žloutnutím kůže a očního bělma. Nejčastější jsou typy A, B a C. |
