Lidé, kteří vykonávají psychicky náročnou práci, mají v porovnání s méně stresovanými vrstevníky větší riziko infarktu. Potvrdila to rozsáhlá studie realizovaná v sedmi evropských zemích. Na stres přitom upozorňuje i řada českých kardiologů, podle kterých hraje zásadní roli v nárůstu infarktů v posledních letech.
Dvacet let probíhal výzkum vedený britskou University College London, do kterého se zapojilo přes 200 tisíc Evropanů. Lidé v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Nizozemsku, Švédsku a Británii odpovídali na otázky spojené s náročností jejich zaměstnání a po celou dobu s vědci spolupracovali. Nakonec se ukázalo, že ti, kdo jsou v práci pod tlakem a mají jen malou svobodu v rozhodování, žijí s větším rizikem, že je potká infarkt. Jejich vrstevníci, kteří se nestresují, měli i po započítání dalších faktorů o 23 procent menší riziko srdečních problémů.
Podle vedoucího výzkumu Mika Kivimäkiho lze odstraněním stresu snížit počet pacientů, stále podle něj však mají zásadní vliv na nemoci srdce kouření a nedostatek pohybové aktivity. S tím souhlasí i čeští lékaři, kteří u svých pacientů často prosazují změnu životního stylu. "Lidé mají pocit, že musejí spasit svět, že se bez nich vše zastaví, ale jen si životním tempem ubližují," říká kardiolog Miroslav Pšenička ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Onemocnění srdce vezme každým rokem v Česku nejvíce životů. Kolem 60 tisíc pacientů zemře na kardiovaskulární choroby, přičemž tyto problémy již nepostihují pouze starší populaci. Odborníci upozorňují, že se jim v ordinacích objevují i případy lidí, které infarkt postihne ve třiceti letech. "V poslední době jsem zaznamenal také nárůst počtu žen. Kromě většího pracovního zatížení totiž také stále častěji kouří," sdělil Pšenička on-line deníku TÝDEN.CZ.
