Téměř půl století patří dýchání z úst do úst k základům první pomoci. Odborníci však tvrdí, že je ve většině případů neefektivní a k záchraně života nepřispívá. V nových pravidlech resuscitace proto důležitější roli hraje masáž hrudníku.
Pokud před vámi na ulici zkolabuje člověk, který má problémy s dechem, zapomeňte na dýchání z úst do úst. V nových pravidlech Evropské rady pro resuscitaci stojí nově na prvním místě nepřetržitá masáž hrudníku, díky které má nemocný vyšší naději na přežití.
Laik není diagnostik
Podle vedoucího lékaře pražské záchranné služby Ondřeje Fraňka tvoří až 90 procent pacientů ti, kterým selhal srdeční systém. "U kardiálních poruch je umělé dýchání zbytečná práce, protože v prvních minutách má pacient kyslíku dost, potřeba je podpořit srdeční činnost, což laik dokáže jednoduchým stlačováním hrudníku," tvrdí Franěk.
Jak provést hrudní masáž Postiženého položte na tvrdou podložku. Nahmatejte mečovitý výběžek hrudního koše a v délce dvou prstů nad něj položte dlaně přes sebe. Prsty se nedotýkají hrudníku. Napněte lokty a nahněte se nad nemocného. Hrudní koš stlačujeme pravidelně, plynule, nepřerušovaně. Po několika minutách zkontrolujte, zda došlo k obnovení srdečního tepu.
Problém se však skrývá v tom, jak rozpoznat, co má nemocný za potíže. Nelékařská veřejnost nemá prakticky šanci rozeznat srdeční poruchu od zástavy dechu, protože se obě komplikace projevují podobným způsobem. "Nemůžete po laikovi chtít, aby to rozlišoval, proto pravidla říkají, že se vždy provádí masáž hrudi, která drtivé většině pomůže," říká Franěk, který se o zavedení hrudní masáže v Česku snaží již roky.
U dítěte je to jiné
Když v šedesátých letech začalo hrát umělé dýchání prim v zásadách první pomoci, byla situace při záchraně života odlišná. Lidem, které postihl akutní infarkt, neuměli tehdejší lékaři mnohdy zachránit život. První pomoc se proto soustředila na ty, kterým svítala naděje na záchranu. Pro současnou medicínu srdeční selhání nepředstavují problém a skladba pacientů, u kterých zasahuje záchranná služba, se mění.
Přesto existují nehody, při kterých dýchání z úst do úst bude i nadále nejvhodnějším řešením. Zásadní význam má pro lidi, kteří se dusili a topili. Podstatné zůstane zejména u dětí, kterým nehrozí infarkt, ale spíš ucpání dýchacích cest. "Kdybych měl zachraňovat dospělého, zvolím masáž hrudníku, kdyby to bylo dítě, neváhal bych s umělým dýcháním," dodává Franěk.
