Vídeň bude příští týden hostit světovou konferenci o budoucnosti chůze, z chodců se totiž stává ohrožený druh. Přitom pár kroků denně může zachránit nebo prodloužit život.
S trochou fantazie si lidé na začátku dvacátého století možná dokázali představit, že jednou budou svět řídit počítače nebo že někdy přistaneme na Měsíci. Žádného člověka před sto lety ale zřejmě ani ve snu nenapadlo, že se v roce 2015 budou v Evropě pořádat velké konference o chůzi. Proč? Z jakého důvodu by se měli vědci a politici zabývat tak obyčejnou věcí, jako je pohyb na vlastních nohou?
Jenže nadcházejí konference Walk21, kterou od 20. do 23. října pořádá rakouská metropole, převádí tuto - pro naše předky naprosto neuvěřitelnou věc - do reality. Stovky vědců, architektů, lékařů a politiků z celého světa přiletí nebo přijedou do Vídně, aby skutečně jednali o tom, jak přimět obyvatele civilizovaných států, aby se naučili znovu chodit pěšky. Stále častěji se totiž ukazuje, že pravidelní chodci mohou nejen ulevit dopravě v přecpaných městech a pomoci zlepšit životní prostředí, ale že chůze je také nesmírně důležitou prevencí proti řadě takzvaných civilizačních chorob.
Dvě nohy, dva lékaři
Stovky vědeckých studií přisuzují chůzi doslova zázračné účinky v prevenci proti cukrovce, nemocem pohybového aparátu či srdečním onemocněním. Už řecký lékař Hippokrates ostatně označil chůzi za "nejlepší lék pro člověka". Slavný britský lékař a propagátor chůze George M. Trevelyan pak proslul výrokem: "Mám dva lékaře. Jsou to moje pravá a levá noha."
Pravidelnými dlouhými procházkami byl proslulý například slavný britský politik Winston Churchill. Přestože byl závislý na doutnících a každodenních dávkách whisky, díky chůzi se i přes stres spojený s dlouholetou politickou kariérou dožil devadesáti let.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
