Pokud pracujete více, než je týdenní průměr, vystavujete se vyššímu riziku srdečních onemocnění. Nejlépe je nepřekračovat 35 až 40 hodin týdně, jak ukazuje studie vědců z londýnské univerzity UCL. Jak ale odmítnout práci přesčas v dnešní době, kdy je málo volných pracovních míst a kdo práci má, dělá všechno pro to, aby si ji udržel? Rozhodně je lepší se nepřepínat: jestliže pracujete více než 55 hodin týdně, zvyšuje se o deset až 33 procent pravděpodobnost, že onemocníte koronárními chorobami nebo dostanete infarkt.
Vědci z londýnské UCL tomuto tématu věnovali obsáhlou studii, kterou zveřejnil časopis Lancet. V první fázi analyzovali údaje z 25 již publikovaných i nepublikovaných studií, které se zabývaly sledováním více než 600 000 evropských, amerických a australských mužů a žen po dobu více než osmi let. Autoři studie porovnávali počet týdně odpracovaných hodin s pravděpodobností onemocnění srdce. Potvrdili to, co se už dříve předpokládalo: příliš mnoho práce škodí.
Bez ohledu na takové faktory, jako je věk, pohlaví či sociální situace, má ten, kdo tráví v zaměstnání více než 55 hodin týdně nebo pracuje více než devět či deset hodin denně včetně sobot, o zhruba třináct procent vyšší riziko koronárních nemocí než běžný zaměstnanec. Tedy takový, který pracuje osm hodin denně pět dní v týdnu.
Podobné, avšak ještě více alarmující výsledky se ukázaly ve druhé fázi, kdy vědci analyzovali sedmnáct předešlých bádání týkajících se zhruba 530 tisíc osob. Ty byly sledovány v průměru sedm let, kdy se hodnotily účinky nadměrného pracovního vytížení na infarkt. I když se přihlíželo i k dalším faktorům, které zvyšují riziko infarktu, počínaje vysokým tlakem, sedavým způsobem života a konče alkoholem a kouřením, měli stachanovci o 33 procent vyšší pravděpodobnost infarktu než ti, kdo pracovali obvyklý počet hodin v týdnu.
Práce má tedy na člověka negativní vliv, jako toxická látka: s růstem počtu hodin strávených v zaměstnání roste přímo úměrně riziko infarktu. Stačí například pracovat 41 až 48 hodin týdně a pravděpodobnost infarktu vzroste o deset procent. Jestliže pracujete osm hodin šest dní v týdnu, je toto riziko už o 27 procent vyšší. Důvody nejsou zcela zřejmé, ale vědci se shodují v tom, že u osob, které denně vysedávají příliš mnoho hodin v úřadě, negativně působí delší doba sezení a příliš mnoho stresu. Sledovány byly jen osoby pracující jako úředníci, neznamená to tedy, že všechno, co zde bylo uvedeno, platí stejnou měrou pro dělníky či manažery spokojené se svou kariérou.
"Práce přesčas je mezi pracujícími velmi rozšířenou praxí: například v Turecku pracuje 43 procent zaměstnanců více než padesát hodin týdně. V členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracuje dvanáct procent mužů a pět procent žen více než padesát hodin týdně," cituje italský list Corriere della Sera Urbana Janlerta ze švédské Umeské univerzity. V některých státech podle něj existují předpisy, které mají omezit nadměrný počet pracovních hodin. Janlert upozorňuje, že například v Evropské unii platí direktiva, která zaručuje právo nepracovat v průměru více než 48 hodin týdně. Uplatňuje se ale málo, což by mělo lidi ve světle výsledků těchto studií znepokojovat, zdůraznil Janlert.
A tak i když si můžete vydělat o trochu více, je přece jen lepší to s přesčasy nepřehánět: jde přece o zdraví.
