Proč se mi pupínek udělal, zrovna když mám rande? Proč onemocním první den dovolené? Proč člověk sám sebe nepolechtá? On-line deník TÝDEN.CZ přináší odpovědi vědců na otázky, které nás někdy pořádně nervují.
Proč člověk onemocní většinou o víkendu?
Ve stresu, nejčastěji v tom pracovním, je náš obranný systém aktivnější. Tělo potlačuje příznaky různých onemocnění, aby se zvládlo vypořádat se stresem, ale nezničí je úplně. Když pak v sobotu ráno nebo první den dovolené napětí pomine, zvolní i náš obranný systém. Viry a bakterie zaútočí v plné síle.
Čeká vás důležitý pohovor či rande s panem Božským? Celou noc jste nervozitou skoro nespala a ráno v zrcadle zjistíte, že máte na nose ošklivý pupínek. Sakra, proč zrovna dnes?
Vnitřní napětí je na kůži vidět. Stres aktivuje buňky, které mohou v kůži způsobit zánětlivé procesy. Když se k tomu přidají bakterie nebo drobná poranění kůže, kterými se bakterie dostanou pod povrch, vytvoří se "pupínek".
Proč se budíme těsně předtím, než zazvoní budík?
Zvuk řinčícího budíku je pro psychiku natolik stresující, že nám naše podvědomí umožní vzbudit se krátce před jeho zadrnčením, abychom se vyhnuli traumatu. A hlavně, pokud vstáváme každý den v přibližně stejnou dobu, máme už naprogramované naše biologické hodiny.
Proč se nemůžu sám zlechtat?
Pokud se snažíme zlechtat sami sebe, mozek už dopředu dokáže odhadnout, kde se dotkneme našeho těla. Odpadává moment překvapení a lechtání nefunguje.
Proč nám vadí zvuk nehtů škrábajících po pevném povrchu?
Nenávist k tomuto zvuku údajně pochází od našich předků. Zvuk je velmi podobný křiku opic, když se vzájemně varují před nebezpečím.
Proč nás po třicítce začnou pronásledovat zdravotní potíže?
Někteří biologové to vysvětlují tím, že jsme byli původně "naprogramováni" na věk kolem 28 let s tím, že tělo člověka dosáhne svého vrcholu v průměru ve věku 7000 dní - tedy 19 let a 3 měsíců. Tehdy člověk přestává růst a je na vrcholu fyzických sil.
Proč vlasy, vousy a nehty rostou i po smrti?
Jde jen o optický klam. Mrtvé tělo ztratí vodu a scvrkne se. Proto vlasy a nehty vypadají delší než za života nebožtíka.
Proč nám příroda dala kostrč nebo zuby moudrosti, když je k ničemu nepotřebujeme?
Kostrč je pozůstatkem zakrnělého ocasu. Zuby moudrosti jsou nám dnes opravdu na nic, ale našim prapředkům se kdysi třetí stoličky hodily - jedli totiž hlavně rostliny a ty bylo třeba něčím řádně rozmělnit - lidské tělo totiž neumí trávit v rostlinách obsaženou celulózu.
Je slepé střevo také pozůstatkem po předcích?
Charles Darwin tvrdil, že ano. Před třemi lety ale tým vědců z Duke University v Severní Karolíně přišel s tvrzením, že slepé střevo má u člověka významnou biologickou funkci související s trávením. Naše střeva si totiž s rozkladem živin nedokážou poradit sama a musí se spojit s bakteriemi. Občas - kvůli nějaké infekci (či dnes i kvůli užívání antibiotik) - jsou ale „hodné" bakterie ve střevech prakticky zlikvidovány. A tehdy prý přijde na řadu slepé střevo. Díky své poloze mimo hlavní dráhu potravy skrze střeva může pro bakterie sloužit jako pohodlný dočasný úkryt, odkud pak mohou celé střevo zase pohodlně osídlit. Loren G. Martin z Oklahoma State University zase nedávno zjistil, že během prenatálního vývoje uvolňuje slepé střevo buňky, nutné ke zdárnému vývoji plodu. A u dospělých jedinců je údajně zase součástí sítě imunitních center těla.
Foto: Profimedia
