Češky rodí první dítě o pět let později než v roce 1990. Průměrný věk prvorodiček letos poprvé překročil třicet let, po umělém oplodnění je ještě vyšší. To žádají ženy většinou mezi 33 až 38 lety. Po třicítce se však plodnost snižuje a v 35 letech skokově klesne. Také metody umělého oplodnění jsou úspěšnější u mladších žen, upozorňuje gynekologická společnost, která zvažuje návrh, aby zdravotní pojišťovny hradily mladším ženám umělé oplodnění v plné šíři. Motivovaly by je tak, aby vyhledaly pomoc včas.
"Zdravotní pojišťovny hradí do 39 let věku ženy čtyři cykly, když při prvních dvou se přenese po jednom embryu. Jsou ale metody a techniky, které nehradí," řekl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno profesor Pavel Ventruba.
Diskuse se podle něj vede nejen také o úhradě vyššího počtu cyklů ze zdravotního pojištění. Tím by si umělé oplodnění mohlo dovolit více žen. Jedna pacientka zaplatila za sedm cyklů, z toho u prvních čtyř jen doplácela na léky a lepší metody přes sto tisíc korun.
"Základní je, aby si ženy uvědomily, že od 35. roku rapidně úspěšnost otěhotnění klesá, a měly by se začít starat dřív," upozornil lékař karlovarského centra asistované reprodukce Petr Uher.
Odborná společnost debatuje také o posunutí věkové hranice pro úhradu pojišťovnou na 43 let. "Osobně bych se za to přimlouval, řada žen žije zdravě, sportují, ve 43 letech jsou schopnější dítě donosit než ženy před dvaceti lety," řekl Uher. Návrh na posunutí hranice předkládá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která chce rozšířit tuto možnost i pro nezadané ženy a lesbické páry.
Ročně se v Česku narodí přes pět tisíc dětí s pomocí asistované reprodukce, v české populaci jich je již přes sto tisíc. Další tisíce dětí počatých na českých klinikách žijí v zahraničí, zejména v Německu a Irsku.
Cizince láká vysoký standard reprodukční medicíny v ČR za dobré ceny a liberální zákony umožňující provádět techniky, které jinde nejsou možné.
Zakotvena je anonymita dárce, pokud by se zrušila, dárců by rapidně ubylo, pak by se musel jako v jiných zemích omezit počet těhotenství na jednoho dárce, kontrolovalo by se, do kterých center dárci chodí, varoval Uher. "My dárců máme dostatek, nedělá nám žádný problém, že na jednoho dárce může být jedno až dvě těhotenství, které rozptýlíme po celé Evropě. Nikdy se ty děti nemohou potkat," shrnul.
