Denně v Česku rakovině prostaty podlehnou čtyři pacienti. S jakýmkoli nádorovým onemocněním se přitom muži vyrovnávají hůř než něžné pohlaví. "Závažná, život ohrožující nemoc ovlivňuje mimo jiné schopnost poskytnout partnerce a rodině ochranu a tím má zásadní vliv na mužské sebevědomí," říká psycholožka Laura Janáčková. Jak s partnerem trpícím rakovinou jednat a jak mu pomoci?
Karcinom prostaty se od jiných druhů onkologických onemocnění liší především tím, že se ke strachu ze smrti přidává ještě strach ze ztráty mužství, což má dopad na další život pacientů. U mužů totiž sebevědomí z větší míry tvoří jejich výkon, nikoli atraktivita jako u žen. Když se bojí ztráty intimity, spouští se u nich obranné mechanismy agrese a sebelítosti.
"Muži špatně vyjadřují své emoce, dokazují je svými činy, například milováním se s partnerkou. Jenomže když u nich nastanou problémy, cítí se trapně a to vede ke komplikacím ve vztahu," řekla serveru TÝDEN.CZ klinická psycholožka Laura Janáčková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která se zabývá onkopsychologií a partnerskými vztahy.
Mezi první reakce po sdělení diagnózy patří pochybnosti ("To nemůže být pravda, nezmýlili jste se?"), následované sklíčeností, zoufalstvím, vztekem a nervozitou. Na řadu pak přichází pocit napětí a následně psychická labilita. "Schopnost zabezpečit rodinu a ochránit ji je vždy v popředí zájmu normálního muže. Závažná, život ohrožující nemoc však v mnohém ovlivňuje schopnost poskytnout partnerce a rodině ochranu a tím má zásadní vliv na mužské sebevědomí," dodává Janáčková.
V hlavní roli pohlaví
Zcela zásadním prvkem ovlivňujícím psychiku pacienta je strach ze ztráty sexuální výkonnosti. "Nemocný muž by se měl zamyslet nad svými pozitivy, sebeuvědomění své vlastní hodnoty. Naopak žena by měla být schopná svého partnera podpořit, i když se zrovna nebude chovat tak, jak by si představovala (může být třeba agresivní). Jeho chování může být odrazem vzteku na nemoc, nespravedlnost osudu, ale neznamená nenávist k blízkým," radí psycholožka, která se tématu věnuje ve své nové publikaci s názvem Život je boj.
Problémy se navíc odvíjejí od způsobu léčby, kterou nemocný podstupuje. Po radikální prostatektomii (úplném odstranění prostaty) muž už nikdy neejakuluje a tuto skutečnost spojuje s nemožností orgasmu, což je mylná představa. Co se týče erekce, mívají s ní problémy dvě třetiny pacientů, záleží však na druhu zvolené léčby. V dnešní době jsou naštěstí na předpis dostupné účinné léky (volně prodejné v žádném případě nefungují!), které erektilní dysfunkci řeší. Důležitou roli hraje také psychika, strach a přílišné sledování vlastního výkonu mnohdy samy vedou k dysfunkci. Vedlejší účinky někdy může mít i ozařování. Nedochází při něm k ohrožení ejakulace, ale občas bývají problémy se ztopořením penisu.
Naštěstí dnes rakovina prostaty nutně neznamená konec mužství a sexuálního života. Důležité je o sexuálních problémech mluvit a "neopouštět ložnici". Pomáhat může jakýkoli kontakt, který muži dokáže, že o něj partnerka stojí, například mazlení. "Pohlavní styk rozhodně není jediný způsob, jak ženu uspokojit," zdůrazňuje Janáčková. Ženy se také mohou připravit na to, že se nemocný partner bude například častěji vyjadřovat ke svému penisu, na nějž se v době nemoci kvůli strachu ze ztráty mužství vztahuje jeho pozornost.
|
Karcinom prostaty je nejčastější onkologické onemocnění, s nímž se čeští muži potýkají. Každým rokem jeho výskyt stoupá a výjimkou už nejsou ani mladší pacienti. "Muži by měli zajít k lékaři a nechat si zkontrolovat hladinu prostatického specifického antigenu, takzvaného PSA. Každý by také měl mít svého urologa. V případě genetické zátěže by ke kontrolám měli docházet od 45 let věku. Často se také bojí chodit na další vyšetření, protože nechtějí podstoupit kontrolu přes konečník. Ta přitom není nijak nepříjemná," upozorňuje lékařka Marcela Koudelková. |
