Kdo je diskriminovaný, má větší sklon podvádět, zjistil student

Kdo je diskriminovaný, má větší sklon k podvádění, vyplývá z ekonomické analýzy studenta Gymnázia Chotěboř Vlastimila Rasochy. Je jedním ze sedmi letošních laureátů cen soutěže České hlavičky. Sedm studentů si za své práce rozdělí 180 tisíc korun, řekl v pondělí na tiskové konferenci ředitel projektu Václav Marek.

Soutěž je mladší obdobou prestižní ceny Česká hlava pro špičkové vědce. Cílem je popularizace vědy a podpora nadějných středoškolských studentů. Někteří dřívější laureáti už působí ve výzkumu, řadu angažovaly velké firmy.

Na druhé straně však někteří laureáti z předchozích osmi ročníků mají problém při rozvíjení svých schopností a kvůli nedostatku peněz se vracejí domů ze studií v zahraničí. "Podpora těchto studentů u nás není taková jako v zahraničí, máme u nás jen dvě tři nadace. Snažíme se to řešit s ministerstvem školství," řekl Marek. Problém podle něj mají zpravidla ti, kteří se soustředí na základní výzkum.

Rasocha dostal cenu Merkur, která se uděluje v oblasti společenských a humanitních věd. Vztah mezi diskriminací a podváděním zatím v ekonomii nikdo nezkoumal. Svou tezi dokázal na experimentálním vzorku 93 studentů gymnázia. "Vyplnili krátký test a byli finančně motivováni k podvádění. Za každý vyřešený příklad dostali dvě koruny, výsledky hlásili sami. Některým však byla odepřená čokoláda," vysvětlil Rasocha. Zatímco skupina, která dostala čokoládu, nepodváděla, druhá skupina si "přilhala" o jedenáct procent více vyřešených příkladů. Svůj postup gymnazista konzultoval i s americkými vědci. Výsledky mohou být zajímavé například pro zaměstnavatele.

Cenu Genus získali Martin Vondrák a Tomáš Heger z Olomouce za katalýzu nukleotických ribozymů. Dvojici se podařilo bioinformaticky analyzovat veškeré známé krystaly aktivních míst těchto enzymů.

Vojtěch Suchánek z Brna získal cenu Ingenium pro matematiky. Provedl důkaz jedné z nejslavnějších vět v historii, a to Velké Fermatovy věty pro n=3. Využil postupy středoškolské matematiky. Věta tvrdí, že menší krychličky tvořící dvě krychle nelze přerovnat tak, aby vytvořily třetí větší krychli.

Do výzkumu, jak efektivně získávat uran z vytěžené rudy a jak odstranit lépe následky historické těžby, se pustil Ondřej Groborz z Frýdku-Místku. "Navrhl jsem na odstranění následků speciální chelatační polymery, které umějí vychytávat uran z vodných roztoků," vysvětlil Groborz. Uvolňování uranu do vody v odkalištích je přitom velký ekologický problém. Polymer tak bude využitý jak k dekontaminaci odkališť, tak k získávání uranu ze zatopených dolů.

Cenu Sanitas získala Barbora Čechová z Brna za výzkum helikázy Rothmund-Thomsonova syndromu, což je protein s důležitou funkcí při replikaci DNA.

Poslední cenu společnosti SAP obdržel Jakub Topič, který navrhl automatickou meteorologickou stanici a zároveň webové rozhraní, na němž se zobrazují naměřená data.