Podceňovat smutnou náladu se nevyplácí. Depresivní stavy ve středním věku totiž podporují vznik demence a Alzheimerovy choroby v pokročilých letech. Naznačuje to kalifornský výzkum, který se zaměřil na okolnosti, jež vedou k neurologickým změnám v našem mozku ještě předtím, než se objeví problém s pamětí.
Již před časem lékaři dokázali, že se při demenci a Alzheimerově chorobě objevují ve velké míře i deprese, které znesnadňují léčbu. Nebylo však jasné, co přišlo dřív. Byly to deprese, která spustily problémy s pamětí vedoucí až k demenci? Nebo to byly zásadní změny v mozku, které vyvolaly demenci a s ní i deprese?
"Chtěli jsme mít v těchto otázkách jasno. Je důležité vědět, zda je deprese spouštěč nemoci, nebo reakce na neurologické poruchy, nebo změny v mozku způsobují deprese i demenci," vysvětluje vedoucí studie Deborah Barnesová z Kalifornské univerzity, proč se s kolegy zaměřili na uvedený problém. Sledovali přitom 13 tisíc amerických pacientů ve věku od 40 do 55 let, kteří se v
Problém etiky
Přes 27 procent lidí ve středním věku mělo na začátku experimentu deprese. Po třiceti letech se ukázalo, že demencí trpí 22 procent dotázaných a dalších pět procent se léčí s Alzheimerovou chorobou. Lidé s depresí v mládí měli o 20 procent větší riziko rozvoje nemoci než jejich vrstevníci, kteří psychické problémy neměli. Pacienti, u nichž byla deprese diagnostikována kolem šedesáti let, čelili riziku vzniku demence o 70 procent většímu než jejich zdraví kolegové.
| Více o demenci? |
|
Demence je závažná mozková choroba, zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Jejím projevem je například Alzheimerova choroba. Většinou se projevuje u lidí nad 60 let. Příznakem je změna osobnosti, postižena bývá nejprve krátkodobá a později i dlouhodobá paměť. Současná medicína nedokáže demenci vyléčit ani ji dlouhodobě zmírnit. Zdroj: ČTK |
"Víme, že některé neurony umíme ovlivnit, ale na některé zřejmě má vliv i to, jakou náladu máme," shrnuje poznatky Barnesová v odborném časopisu Archives of General Psychiatry. Přestože se jedná o rozsáhlou studii, nejde s určitostí tvrdit, že deprese vyvolává demenci. Původní dotazník, ze kterého vědci vycházeli, vyplňovali samotní pacienti, kteří mohli zkreslovat skutečnosti.
Podle Barnesové je ale potvrzena paralela mezi depresemi a vznikem demence. "Je jasné, že nesmíme tento problém ignorovat. Deprese nejsou součástí přirozeného stárnutí a mohou mít devastující účinek na mozek," dodává odbornice.
Navázat by proto měl další výzkum, který by zjistil, zda může léčba depresí skutečně odvrátit Alzheimerovu chorobu. Tady ale odborníci naráží na problém etiky - zatímco léčených pacientů mají dostatek, není v jejich silách sehnat skupinu lidí, se kterou by výsledky mohli porovnat. Část pacientů by totiž musela zůstat celý život bez léčby.
