Jeden a půl milionu lidí podlehne ročně rakovině, kterou způsobila infekce. Narůstající nebezpečí se netýká jen afrických zemí, ale také evropského kontinentu. Lékaři proto nabádají veřejnost, aby se více zajímala o prevenci a snažila se chorobám, které připravují vhodné prostředí pro vznik nádorů, vyhnout.
Jednou z časovaných bomb, kterou lidé nosí v těle, je virová hepatitida. Nakažení nemusejí o své nemoci roky vědět. Nemají žádné potíže, mohou mít dokonce v pořádku i jaterní testy. "Přitom virová hepatitida je v moderním světě nejdůležitější rizikový faktor pro vznik rakoviny jater. Mluvíme tady ale o lidech, kteří mají chorobu dlouho," potvrdil on-line deníku TÝDEN.CZ vědecký sekretář České hepatologické společnosti Jan Šperl.
Nejde pouze o hepatitidu, která spolu s dalšími faktory může skončit onkologickým onemocněním. Světová zdravotnická organizace označuje za "infekční" 25 druhů rakoviny včetně rakoviny děložního hrdla, hlasivek, lymfatických uzlin, konečníku či střev. Neznamená to, že existuje přímo vir rakoviny, ale nemoc může k nádorovému bujení významně přispívat nebo ho spouštět.
| Které infekce vedou k rakovině: |
|
* bakterie Helicobacter pylori - rakovina žaludku * hepatitida typu B - rakovina jater * HPV viry - rakovina děložního čípku, hrdla, rodidel a nosohltanu * viry ovlivňující imunitu (př.: HIV) - Kaposiho sarkom * vir způsobující schistosomózu - rakovina močového měchýře Zdroj: WHO |
"Lidé o této hrozbě téměř nevědí, přestože v lékařských kruzích se o tom mluví již roky. Informovanost je v České republice velmi nízká," podotýká ředitel Masarykova onkologického ústavu Jiří Vorlíček. Jak přitom uvádí odborný časopis Lancet Oncology, počet těchto případů neustále stoupá.
Podle dat ze 184 zemí infekce a viry způsobí ročně rakovinu nejméně u dvou milionů lidí, většina z nich onemocnění podlehne. "Uvedené číslo mě nijak nepřekvapuje. Přestože u některých druhů rakoviny není virová nákaza ještě stoprocentně prokázána, je potřeba na to upozorňovat," dodává Vorlíček.
Hygiena nade vše
S raketovým růstem počtu pacientů se potýkají zejména africké země a státy, kde nefunguje hygiena a očkovací systém. V devadesátých letech preventivní injekce proti hepatitidě B zachránila miliony lidských životů - od té doby klesl výskyt rakoviny jater na historické minimum.
Proto odborníci hledají nové látky, které by mohly osud onkologických pacientů změnit. "Pokud víte, že rakovinu spustila konkrétní infekce, můžete infekci včas odstranit a nemoc se nemusí nikdy objevit," shrnuje svou motivaci Larry Correy z kanadské výzkumné organizace Fred Hutchinson Cancer Research Center v reportáži BBC.
Jde tu o čas
V současnosti se zabývají výzkumem léku proti viru Epstein-Barrové, který způsobuje Burkittův lymfom. V afrických zemí tato agresivní nemoc postihuje zejména dětské pacienty. Vir omezí funkci takzvaných T-lymfocytů, které přestanou vyhledávat a odstraňovat chybné buňky, jež se mohou bez problému dál dělit, což vede k rakovinnému bujení.
"Nyní zjišťujeme, jak můžeme těmto pacientům pomoci. Zatím však neznáme odpověď na nejdůležitější otázku - kolik máme času od chvíle, kdy se dítě nakazí virem, do doby, než se nemoc plně rozvine," dodává Correy. V zásadě ale platí, že čím dřív se člověk začne léčit, tím větší má šanci, že bude v pořádku.
