Jak se Češi za poslední dekádu změnili, co se kouření a holdování alkoholu týče? Nejnovější zpráva naznačuje, že zatímco kuřáků bude ubývat, vášeň pro alkohol naopak roste.
Kouření v Česku zabije každý rok osmnáct až dvacet tisíc lidí a zhruba za pět tisíc úmrtí ročně je přímo odpovědný alkohol. Vyplývá to z oficiální zprávy o stavu užívání tabáku a alkoholu v Česku za poslední dekádu, kterou uveřejnil Státní zdravotní ústav. Vycházel v ní hned z několika obsáhlých studií.
Ačkoli podle výše citovaných čísel v současné době mnohem více lidí zahyne v důsledku kouření, zpráva rovněž naznačuje, že kuřáků by na rozdíl od konzumentů alkoholu mohlo časem mírně ubývat. "Během posledních deseti let se prevalence kouření cigaret celkově mírně snižovala," konstatuje dokument.
Zabijáci v číslech |
Kuřákům podle studie nejčastěji bývá mezi 15 a 24 lety a z krabičky jim obvykle zmizí 10 až 14 cigaret denně. Během posledních deseti let počet kuřáků klesal nepatrně více u chlapců než u dívek. Zvýšil se ale počet dětí užívajících jiné tabákové výrobky než cigarety. Kolem 30 procent současných kuřáků se pokusilo během posledního roku přestat kouřit, nejčastěji v mladém věku. Pivo pije pravidelně 38 procent patnáctiletých chlapců a 20 procent děvčat. Konzumace alkoholických nápojů mezi dospívajícími má v posledních deseti letech mírně vzrůstající tendenci. |
Mnozí odborníci ovšem s takovým závěrem nesouhlasí. "Co se kouření týče, já bych nebyl takový optimista. Na tohle nám odpoví až příští opakování mezinárodních studií ESPAD a HBSC. Z těchto čísel nic takového usuzovat nejde," myslí si Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle něhož jsme na tom ve srovnání s ostatními zeměmi extrémně špatně. "Situace je tak špatná, že v případě jejího zhoršení už by to bylo úplně zoufalé," dodává skepticky.
A statistika (viz Zabijáci v číslech) mu dává za pravdu. Vždyť pravidelně si svou cigaretu dopřává téměř třicet procent dospělých Čechů (podstatně více mužů). Horší je, že ke kouření se přiznalo přes třicet šest procent chlapců a dívek mezi 13 a 15 lety, což je ještě více než u dospělých.
Tolerovaný alkohol
Ještě méně lichotivá je podle zprávy situace v konzumaci alkoholu, pro nějž mají Češi odedávna slabost. Bohužel, požívání alkoholických nápojů mezi dospívajícími má v posledních deseti letech vzrůstající tendenci. U chlapců vzrostl výskyt pravidelného pití piva a destilátů, u dívek převažuje víno nad pivem. Více než polovina českých dětí alkohol poprvé zkusila už ve věku do 13 let a ještě na základní škole získávají první zkušenosti s otravou alkoholem.
Při pohledu na dospělou populaci také není důvod k radosti. Velmi častou konzumaci alkoholu přiznalo patnáct procent dospělých. Pokud by se všechny údaje zprůměrovaly, na každou dospělou osobu by ročně připadlo téměř sedm a půl litru čistého alkoholu.
Společnost je navíc k alkoholu tolerantnější než k cigaretám. Zatímco již několik let můžeme sledovat ostré spory s tabákovými koncerny a jedna země za druhou zpřísňuje sankce vůči tabáku, u alkoholu to neplatí. Naopak, alkoholový průmysl úspěšně lobbuje za to, aby vůči němu nebylo postupováno jako vůči cigaretám.
Problém je ale třeba hledat i v naší toleranci. "Podívejte se na rodiče - kdyby si třináctileté dítě zapálilo na rodinné oslavě, ihned by vystartovali. Jenže pokud by si dalo panáka, většinou by se tomu zasmáli a jen prohodili: ‚No, stejně to někdy musí ochutnat.' I když horší než samotné ochutnání je poměrně vysoké procento opilostí a opakovaných opilostí v tomto věku. To je indikátor, který má větší výpovědní hodnotu," varuje Miovský.
Co je větší zlo?
Který z těchto démonů je pro naši společnost vlastně nebezpečnější? Dopad kouření a alkoholu je trochu odlišný a pouhé počty lidí, kteří kvůli své závislosti přijdou o život, také porovnávat nelze.
"Co se týče alkoholu, má také společenské dopady, o nichž se příliš nemluví - nejsou vidět a lidé si je neuvědomují. Zatímco nekuřákovi vadí kuřák na zastávce či v restauraci, u alkoholu je ta tolerance i zlehčování problému větší. V dopravě se o tom ve spojitosti s nehodami mluví, ale je tu i domácí násilí a další. Alkohol jako kriminogenní faktor je zkrátka zlehčován," myslí si Miovský, podle něhož velká část preventivních programů není funkční.