Vědci poprvé prokázali úlohu střevních bakterií v kontrole růstu

Zdraví
20. 2. 2016 06:02
Na ilustračním snímku vlevo je mladý dospělý jedinec standardní myši se střevní mikrobiotou (bakteriemi); vpravo mladý dospělý jedinec bezmikrobní myši (bez střevní mikroflóry).
Na ilustračním snímku vlevo je mladý dospělý jedinec standardní myši se střevní mikrobiotou (bakteriemi); vpravo mladý dospělý jedinec bezmikrobní myši (bez střevní mikroflóry).

Střevní bakterie jsou nezbytné pro správný růst jedince po narození a přispívají k určení jeho velikosti v dospělosti. Úlohu bakterií v kontrole růstu se podařilo prokázat českým vědcům ve spolupráci s francouzskými. Otevírají se tím nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy, mezi jejíž nejvýraznější projevy patří právě zpomalení růstu. V tiskové zprávě to uvedl Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR (MBÚ), výsledky publikoval prestižní časopis Science.

Důležitost střevních bakterií prokázali pracovníci Laboratoře gnotobiologie MBÚ v Novém Hrádku ve spolupráci s kolegy z Ústavu funkční genomiky v Lyonu a z laboratoří Carmen a BF2I. Spojitost prokázali porovnáním růstu mladých myší s normální střevní mikroflórou a myší bezmikrobních za různých nutričních podmínek. Při normální stravě i při nutričně chudé stravě bezmikrobní myši vážily méně a byly také menší než normální myši. Navíc měly také kratší a slabší kosti.

Výsledky také popisují, že určité kmeny střevních bakterií z druhu Lactobacillus plantarum pozitivně stimulují růst živočichů po narození. "Naše výsledky ukazují, že ústřední molekulou regulující růst je inzulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1), jehož produkce a aktivita je částečně řízena střevními bakteriemi," uvedl Martin Schwarzer z laboratoře MBÚ. Některé bakterie rodu Lactobacillus mají podle výsledků schopnost podporovat růst savců po narození.

"Náš objev otevírá nové možnosti pro využití vybraných bakterií ke zmírnění škodlivých účinků chronické podvýživy na jejich růst," dodal Schwarzer s tím, že v současnosti trpí především v zemích s nízkou životní úrovní následky chronické podvýživy víc než 150 milionů dětí mladších pěti let.

V mladém věku ovlivňuje růst živočichů vzájemné působení mezi příjmem potravy a hormonálními signály. V případě akutní podvýživy dochází u myší po několika dnech k významnému úbytku hmotnosti, na kterém se mimo jiné do značné míry podílejí změny ve složení střevních bakterií. Naproti tomu při chronické podvýživě se celkově zpomaluje růst. Zpomalování růstu podle vědců způsobuje míra odolnosti k působení růstového hormonu, který je vylučovaný hypofýzou.

Růstový hormon za normálních okolností stimuluje produkci růstových faktorů. Při odolnosti k růstovému hormonu produkce faktorů klesá, což má za následek opožděný vývoj a jedinec je tudíž menší a váží méně, než odpovídá jeho věku. Vliv mikroflóry na tento mechanismus nebyl až do dnešního dne známý.

Autor: ČTK Foto: , Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR/Vincent Moncorge

Další čtení

ilustrační foto

WHO chce zakázat všem zdravotníkům na planetě provádění ženské obřízky

Zdraví
28. 4. 2025
Klíště - ilustrační foto

S aplikací proti klíšťatům. „Klíšťapka“ vás varuje a můžete je i prásknout

Zdraví
28. 4. 2025

Hezké nehty pod UV lampou? Platí se za ně i rakovinou, potvrzují studie

Zdraví
Aktualizováno: 28. 4. 2025 15:32

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ