Mohl by to být převrat v léčbě Alzheimerovy nemoci. Americkým vědcům se povedlo u laboratorních myší zastavit rozvoj této choroby a částečně obnovit jejich mentální schopnosti. A to vše pomocí již existujícího léku. Má to ale háček. Alzheimerova choroba se u zvířat projevuje odlišným způsobem než u lidí a to, co zabírá u jedné skupiny, může být neúčinné u té druhé.
V současnosti neexistuje jakákoliv léčba pro pacienty s Alzheimerovou nemocí. V mozku se jim začne hromadit protein zvaný beta-amyloid, který organismus nedokáže v požadovaném množství odstraňovat. Kvůli tomu se zhoršuje paměť a kognitivní schopnosti. V dalších fázích nemoc poškozuje i další části nervové soustavy, až dojde k jejímu naprostému kolapsu.
Vědci se již desítky let snaží přijít s lékem, který by změnil osud více než 36 milionů pacientů na celém světě. Jako poslední přišli s možným řešením vědci z Case Western Reserve University, kteří deset let zkoumali systém automatického odstraňování proteinu beta-amyloidu v mozku.
Myš není člověk
|
Co je to Alzheimerova choroba a demence |
|
Demence je závažná mozková choroba, zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Jejím projevem je například Alzheimerova choroba. Většinou se projevuje u lidí nad 60 let. Příznakem je změna osobnosti, postižena bývá nejprve krátkodobá a později i dlouhodobá paměť. V České republice je ve věkové skupině 80 až 85 let jejím projevem postiženo více než deset procent populace. Současná medicína nedokáže demenci vyléčit ani ji dlouhodobě zmírnit. |
Podle studie, kterou nyní zveřejnili v odborném časopisu Science, se vydali opačnou cestou než jejich předchůdci. Místo, aby se snažili přijít na to, jak zarazit tvorbu beta-amyloidu, hledali cestu, jak urychlit jeho přirozené odstraňování. Jak dokázala jejich dosavadní výzkum, mohlo by se to podařit s pomocí již existujícího léku na rakovinu kůže. Ten totiž u laboratorních myší dokázal po 24 hodinách odstranit čtvrtinu množství nebezpečného beta-amyloidu a po dvou týdenní léčbě kleslo množství tohoto proteinu o tři čtvrtiny.
Myši si dokonce začaly opět stavit hnízda, používaly své smysly, pamatovaly si místa, kde nalézaly potravu a dokázaly najít čerstvou vodu. Problém se ale skrývá v tom, že lidé nejsou myši a Alzheimerova choroba se na zvířecím mozku projevu trochu jinak. Na rozdíl od lidí se totiž nezhoršuje a nenapadá neurologické trasy neuronů. Navíc již u minulého a ze začátku velmi slibného výzkumu se potvrdilo, že to, co funguje u myší, může u člověka vyvolat naprosto opačný efekt.
Čím dříve, tím lépe
"Účinnost a rychlost léčby nás naplňuje naději, ale musím zdůraznit, že se jedná pouze o hypotézu. Jsme teprve na začátku a nic z toho nemusí u lidí fungovat stejným způsobem," upozorňuje Garry Landreth na serveru časopisu Time. Přestože lék se již nyní prodává v lékárnách na celém světě, není možné, aby si pro něj pacienti došli. Výzkum totiž vyvolává mnoho otázek, ale jen na malou část dokáže odpovědět.
Není jisté, zda bude metoda fungovat i v pokročilých stádií nemoci, což vyvolává nutnost včasné diagnostiky pacientů. Alzheimerova nemoc však poškozuje mozek mnoho lek před vůbec prvními příznaky, což lékařům znemožňuje objevit pacienty brzy. Landreth se svými kolegy chce nyní vyzkoušet své poznatky na zdravých lidech a během příštích let také na nemocných. Pokud by lék skutečně zabíral i u lidí, k veřejnosti by se dostal nejdříve za deset let.
