Ve Spojených státech se ročně narodí pětkrát více dětí s mikrocefalií než se za poslední rok narodilo v Brazílii, postižené epidemií viru zika. Nejen z tohoto důvodu začínají někteří vědci pochybovat o tom, zda je virus skutečně hlavním viníkem rozšíření mikrocefalie v jižní Americe. Navíc i samotní Brazilci svá původní data o výskytu onemocnění korigují.
Zatímco původní, lednové zprávy brazilského ministerstva zdravotnictví hovořili o 4783 případech dětí narozených s mikrocefalií za uplynulých dvanáct měsíců, nejnovější zpráva, zveřejněná minulý týden, už používá termín "mikrocefalie a jiné těžké neurologické defekty". A přiznává, že naprostá většina případů, konkrétně 3670, není ještě spolehlivě diagnosticky vysvětlena. Jasnou souvislost mezi nákazou virem zika u těhotných žen a narozením dítěte s mikrocefalií testy údajně zatím potvrdily jen v sedmnácti případech. U dalších 709 dětí byl vliv viru na neurologický defekt vyloučen. Co to znamená? Odborníci nijak nesnižují hrozbu epidemie mikrocefalie, možná skutečně způsobené virem zika. Ve svých hodnoceních už jsou ale mnohem opatrnější.
"Pokud se ptáme sami sebe, zda je v Brazílii skutečně epidemie mikrocefalie a zda existuje kauzální souvislost mezi infekcí virem zika u těhotných žen a dětmi, narozenými s mikrocefalií, narážíme na problémy úplně ve všech krocích epidemiologického vysvětlení," napsali ve své široce citované zprávě Jorge Lopez-Camelo a Ieda Maria Orioli, dva erudovaní brazilští odborníci na mikrocefalii.
Především podle nich nelze s čistým svědomím zahrnout do jedné kolonky všechny děti, kteří se narodí s nápadně malou hlavou. Takový je sice jeden z příznaků mikrocefalie, ovšem nikoliv jediný. Onemocnění mikrocefalií představuje těžkou vývojovou poruchu, která se obvykle projevuje nejen malým obvodem hlavy, ale také ukončením růstu a vývoje mozku. Zhruba deset procent dětí narozených s extrémně malou hlavou vede později normální život bez zdravotních komplikací. Většina ale trpí tělesnou a psychickou poruchou.
Ošidná statistika
Možných vývojových vad s různými možnými příčinami u novorozenců evidují lékaři celou řadu a někdy se jedná o kombinaci různých poruch. A podle obou brazilských odborníků nelze v této fázi jednoznačně říci, kolik dětí se v posledním roce narodilo v Brazílii se skutečnou mikrocefalií, natož určit, v kolika případech je na vině nákaza matky virem zika. Diagnosticky potvrzeno je zatím jen minimum případů. Navíc oba vědci spekulují o tom, že k nárůstů výskytu mikrocefalie mohlo přispět důkladnější vyhledávání a evidence takto postižených dětí poté, co byla v Brazílii potvrzeno rozšiřování viru zika. Právě tato statistika se pak stala základem obav ze skutečné epidemie. V roce 2014 totiž dvousetmilionová Brazílie oficiálně evidovala 150 dětí, narozených s mikrocefalií, o rok později přes čtyři tisíce. Otázkou ale zůstává, nakolik byla původní data vzhledem k rozlehlosti Brazílie a ztížené evidenci v odlehlých oblastech věrohodná.
Potíže s evidencí mikrocefalie mají totiž i nejvyspělejší státy světa. V České republice se počet dětí narozených s mikrocefalií přestal speciálně evidovat v roce 2012, kde lékaři zaznamenali jedenáct případů. "Jedná se totiž o velmi vzácné onemocnění. Proto se zahrnuje do kolonky dalších vývojových poruch u novorozenců," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Jiří Tráva. V letech před rokem 2012 se počet případů mikrocefalie podle něj vždy pohyboval maximálně do dvacítky.
Podobně zahrnují mikrocefalii mezi další vývojové poruchy i další vyspělé státy, což znamená, že množství dětí, které se s tímto onemocněním narodí, vychází dnes pouze z odhadů. Například ve Velké Británii se počet případů odhaduje na čtyři sta. Věrohodné srovnání zemí, ze kterého by jednoznačně vyplývalo, v kterých oblastech či státech světa je onemocnění nejrozšířenější, je ale prakticky nemožné. A stejně tak tedy nelze vyvozovat nějaké závěry, co by mohlo v konkrétním státě vyšší výskyt mikrocefalie způsobovat.
Epidemie ve Spojených státech?
Pokud by se například jako měřítko vzala data ze Spojených států, z americké statistiky by vyplývalo, že skutečnou, rozsáhlou epidemií mikrocefalie trpí nikoliv Brazílie, ale především USA, v nichž virus zika ještě není kromě nejjižnějších částí země rozšířen. "Ve Spojených státech se podle dostupných informací odhaduje počet dětí narozených s mikrocefalií na 25 tisíc za rok," řekla listu Washington Post Cynthia Moore, expertka na vrozené vady z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Ne všechny děti narozené s malou hlavou ale mají po narození neurologické potíže. Přesto jsou do statistiky zahrnuty.
Při prostém srovnání dnešních dostupných údajů z Brazílie a USA, tak jak je prezentují místní autority, by se v třísetmilionových Spojených státech ročně narodilo pětkrát více dětí s mikrocefalií než při současné "epidemii" v dvousetmilionové Brazílii. A co je tedy příčinou, když virus zika to v případě USA ještě v tak rozsáhlém měřítku být nemůže? Lékařská literatura hovoří o mnoha možných příčinách onemocnění. Vedle genetických předpokladů to může být údajně alkoholismus nebo drogová závislost u těhotných matek, toxické látky v děloze nebo různé virové infekce. Ty mohou zahrnovat například infekci toxoplazmózou, cytomegalovirem či onemocnění matky zarděnkami nebo planými neštovicemi. Možných příčin ale existuje ještě několik.
Vědci tak mají při výzkumu současné epidemie v Jižní Americe ztíženou práci v tom, že musejí v konkrétním případech postižených dětí vyloučit ještě jiné příčiny onemocnění, než by mohla být infekce virem zika. Podobně zatím věda tápe v definitivním potvrzení toho, zda virus, který se šíří Jižní Americkou, může skutečně mikrocefalii způsobit. V nejnovějším článku, který publikoval Pasteurův institut, považují vědci z biologického hlediska souvislost mezi virem a onemocnění za v zásadě možnou, ovšem nikoliv potvrzenou. Článek je nadepsán titulkem: "Virus zika a mikrocefalie: opatrnost, korelace, nebo náhoda?" V podobném duchu se nesou i texty zveřejněné v poslední době i v renomovaných vědeckých časopisech jako Science nebo Nature.
I když se ale množí hlasy volající po revizi původně katastrofických zpráv o nebezpečí, které může virus představovat pro miliony těhotných žen nejen v Jižní Americe, zatím si žádná vědecká autorita netroufá zpochybnit rozhodnutí Světové zdravotnické organizace, které kvůli rozšíření viru zika vyhlásila celosvětový stav nouze. "Předběžná opatrnost je totiž nepochybně na místě, protože o možných hrozbách souvisejících s virem zika toho zatím příliš nevíme. A vyhlášení stavu nouze může vést k intenzivnímu výzkumu na celosvětové úrovni," řekla TÝDNU vedoucí kanceláře WHO v Praze Alena Šteflová.
K úspěšnému boji proti možné hrozbě přitom mohou přispět i čeští vědci. Tým uznávaného českého virologa Daniela Růžka z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně právě začíná testovat antivirotikum, které by mělo infekci způsobenou virem zika vyléčit. "Virus už máme k dispozici a během několika dnů začneme s prvními testy," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Růžek.
