Přibližně 55 procent obyvatel musí dýchat ovzduší s vysokými koncentracemi rakovinotvorných látek. Vyplývá to z právě zveřejněné ročenky Českého hydrometeorologického ústavu.
S nastupující smogovou sezonou vydal hydrometeorologický ústav každoroční zprávu o stavu ovzduší v uplynulém roce. Ačkoli se jeho kvalita zlepšuje, stále většina Čechů dýchá vzduch, kde jsou překročené limity škodlivých látek. Největším problémem jsou částice polétavého prachu a rakovinotvorný benzo(a)pyren.
"Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pokrývaly v roce 2013 zhruba 17,5 procent území České republiky s přibližně 54,6 procenty obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu. V menší míře byla některá území do těchto oblastí zařazena i kvůli překročení imisního limitu pro oxid dusičitý, kadmium a arsen," konstatoval ústav ve zprávě, kterou má TÝDEN.cz k dispozici.
Třetina území má špatný vzduch
Pokud se započte i přízemní ozon, oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozroste na zhruba 37 procent území, na němž žije asi 60 procent obyvatel.
Rakovinotvorný benzo(a)pyren vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, ale třeba i při výrobě koksu nebo železa. Podle měření hydrometeorologického ústavu dýchá ovzduší s nadměrnými koncentracemi této látky každoročně více než polovina Čechů a pravděpodobně tomu tak bude i letos. V roce 2011 to bylo podle expertního odhadu 60,2 procent, v roce 2012 dokonce 66,3 procent a vloni 54,5 procent.
Ústav ovšem upozorňuje, že kvůli nedostatečné síti měřicích stanic nemusí být odhad zcela jistý. V malých obcích a vsích, kde nejsou měřicí stanice, má totiž zásadní vliv na znečištění benzo(a)pyrenem vytápění rodinných domů. Mnohé domácnosti totiž topí nekvalitním palivem, nebo dokonce odpadky.
"Lze předpokládat, že i v obcích, kde tyto škodliviny nejsou měřeny, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní," uvedl hydrometeorologický ústav. Je tedy možné, že počet obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi může být ve skutečnosti vyšší.
"Čím dál tím víc je zřejmé, že špatná kvalita ovzduší jde hodně na vrub právě lokálních topenišť a samozřejmě nevyhovujících kotlů," konstatoval nedávno rovněž ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Proto ministerstvo už několik let podporuje výměnu starých kotlů za modernější. V takzvaných kotlíkových dotacích už rozdělilo stovky milionů korun, další peníze přidaly kraje.
Nejhorší je Ostrava
Nejhorší situace je tradičně na Ostravsku, z deseti stanic s nejvyššími koncentracemi benzo(a)pyrenu bylo loni šest právě z tohoto regionu. V Ostravě-Radvanicích byl limit v uplynulém roce překročen více než devítinásobně. Problémem je tam ale i polétavý prach.
"Z lokálního až regionálního hlediska zůstává nejzávažnější situace v aglomeraci Ostrava - Karviná - Frýdek-Místek, k překračování imisních limitů však dochází ve všech aglomeracích," uvedl Český hydrometeorologický ústav ve své zprávě o znečištění ovzduší. Připomněl, že na Ostravsku se na vysokých imisích podílejí kromě českých zdrojů také škodliviny z Polska.
"Po obou stranách hranice je vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura," uvedl ústav. Dodal, že v Praze a Brně představuje největší zdroj škodlivin doprava.
