Výbor OSN pro práva dětí se stále větším znepokojením sleduje šíření babyboxů v Evropě. Praxe, kdy do těchto speciálních schránek mohou být anonymně odkládány nechtěné děti, odporuje právu dítěte znát své rodiče a být jimi opatrováno, citoval názor výboru na svém webu britský list The Guardian.
Výbor OSN pro práva dětí sleduje a informuje o tom, jak dobře vlády respektují a chrání lidská práva dětí. Tato skupina se sídlem v Ženevě, tvořená 18 mezinárodními odborníky na problematiku lidských práv, konstatovala, že v uplynulých deseti letech bylo na evropském kontinentu instalováno bezmála 200 babyboxů, a to v tak rozdílných zemích jako Německo, Rakousko, Švýcarsko, Polsko, Česká republika a Lotyšsko. Od roku 2000 bylo do těchto schránek odloženo přes 400 dětí.
Zastánci babyboxů tvrdí, že tyto schránky "zajišťují právo dítěte na život" a zachránily už "stovky novorozenců". V různých evropských zemích se názory na tuto klíčovou sociální otázku liší. Ve Francii a v Nizozemsku mají ženy právo zachovat si po porodu anonymitu, zatímco v Británii je anonymní odložení dítěte nadále trestným činem.
Členové výboru OSN však argumentují tím, že babyboxy porušují klíčová ustanovení Úmluvy o právech dítěte (UNCRC), v nichž je zakotveno, že dítě musí mít možnost identifikovat své rodiče. A i když je od nich odloučeno, má stát "povinnost respektovat právo dítěte udržovat osobní vztahy s jeho rodičem".
Členka výboru UNCRC Maria Herczogová v rozhovoru pro The Guardian řekla, že argumenty obhájců babyboxů jsou návratem do minulosti. "Stejně jako ve středověku zaznívají v mnoha zemích hlasy, že babyboxy jsou prevencí proti vraždám novorozenců... pro to ale nejsou žádné důkazy."
Jsou ale důkazy na to, že idea babyboxů je populární. Loňský průzkum ve Švýcarsku například ukázal, že podle 87 procent respondentů jsou babyboxy "velmi užitečné nebo užitečné" a více než čtvrtina z nich uvedla, že by takovou schránku měla mít každá nemocnice.
Výbor OSN pro práva dětí tím ale není ve svém postoji zviklán, řekla Herczogová. "Přezkoumáváme u jednotlivých zemí, jak dodržují úmluvu (o právech dítěte). Udělali jsme to v České republice, chystáme se na to v Rakousku."
Babyboxy fungují v 11 ze 27 členských států Evropské unie, uvedl Kevin Browne z Centra pro soudní a rodinnou psychologii na univerzitě v Nottinghamu, který právě dokončil dvouletou studii daného fenoménu. Babyboxy jsou v provozu v Belgii, České republice, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku a na Slovensku.
Z Brownova průzkumu vzešlo zjištění, že Česká republika a Litva mají shodný průměr sedmi dětí odložených do babyboxů ročně, následovány Polskem se šesti a Maďarskem a Slovenskem se čtyřmi - což prý odráží fakt, že babyboxy vzkvétají v postkomunistické východní Evropě.
Výbor OSN pro práva dítěte (CRC) loni posuzoval, jak ČR naplňuje Úmluvu o právech dítěte. Země ji ratifikovala před dvěma desetiletími. Výbor Česko kritizoval mimo jiné za velký počet dětí v dětských domovech, za babyboxy, za roztříštěnost péče o děti mezi různé instituce či za nedostatečná opatření k integraci romských a postižených dětí. Vyzval Českou republiku ke zrušení babyboxů, které podle něj odporují hned několika článkům úmluvy, a to třeba právu dítěte znát rodiče.
Do babyboxů v Česku, kterých je už po republice padesát, lidé odložili za sedm let od instalace prvního z nich celkem 75 dětí.
