Sexuální roboti. Kybermilenku by chtěli čtyři muži z deseti

Technologické společnosti už do vývoje sexuálního robota investovaly třicet miliard dolarů. Vyhozené peníze to nejspíše nebudou. Průzkumy tvrdí, že například kybernetickou milenku by si pořídili čtyři muži z deseti.

Za pár let se klidně může stát, že vztahoví kouči a sexuologové budou bez práce. Jestli se splní předpovědi odborníků na technologický trh, v dohledné budoucnosti se partnerské vztahy tak, jak je známe, od základu změní. Namísto živých partnerek a partnerů bychom mohli využívat služby sexuálních robotů. Strojů, které by bez vytáček a odmlouvání splnily každé naše přání. Dokonale a s nevyčerpatelnou energií.

Jak spočítala Jenny Kleemanová v britském deníku Guardian, firmy, které se snaží na trh poslat upotřebitelného sexuálního robota, do vývoje investovaly celkem třicet miliard dolarů. Výzkum, který provedla univerzita v německém Duisburgu, ale ukazuje, že se miliardová investice může vrátit. Čtyřicet procent mužů připustilo, že by si koupilo sexuálního robota. "Dá se předpokládat, že by kupci nebyli jen muži," konstatovala Kleemanová. "Ženy se ale k podobnému typu nákupu zatím nepřiznají. Ne že by se styděly, ale dokud nevědí, co od umělého milence či milenky čekat, o nákupu nepřemýšlejí."

Začalo to Harmonií

Očekávání je pro celý rodící se segment sexuálních robotů klíčové slovo. Zatím jen polykal miliardové investice, aniž se peníze vracely. Zájem o umělé amanty byl mezi investory i potenciálními zákazníky dlouhodobě výrazný. Když se ale letos v dubnu na trhu objevila robotka Harmony - první výrobek svého druhu, schopný alespoň základní emocionální odezvy -, ukázalo se, že zákazníci jsou opravdu ochotni platit. V případě Harmony si musejí připravit přes šest tisíc dolarů, pokročilejší modely budou samozřejmě nákladnější. Prodraží se zejména rozvíjení schopnosti robotů reagovat.

Kate Baggaleyová, americká publicistka, která animatroniku, jak se vývoji sexuálních robotů říká, detailně sleduje, tvrdí: "Roboti mohou celkem jednoduše sloužit třeba v restauracích nebo u čerpacích stanic. Jde totiž o práce, které se vyznačují stabilními sociálními úlohami. To v sexuálním chování neplatí."

Jednoduše řečeno, v běžném styku může robot lidskou roli zastat vcelku snadno. Podrží kabát, odnese prázdný talíř, umyje auto. Z hlediska mezilidských vztahů na tom není co zkazit. Sex je ale aréna, v níž se hraje bez pravidel. Cokoli je partnerovi příjemné, je povoleno. Pro člověka to je úplně samozřejmá věc, ne tak pro umělou inteligenci. Aby byla schopna přirozeného sexuálního chování, musí se naučit "číst" v jemných nuancích a náznacích.

"Sestrojit z umělých materiálů věrnou podobu člověka není nic složitého," tvrdí Baggaleyová. "Komplikované je naučit ho emoce, ale i to je vzhledem k pokrokům, které věda dělá, řešitelné."

Myslete na to

Rozdíl mezi starou dobrou nafukovací pannou a sexuálním robotem tedy spočívá ve schopnosti robota být partnerem. A aby jím mohl být, musí se učit od člověka. Potíž je v tom, jak by se robot vlastně měl učit, aby nedošlo k situaci, kterou už před více než půlstoletím vylíčil jeden futuristický komiks. Nespokojená dáma v něm svému milenci - robotovi - vyčítá, že "v jeho pohybech je stále něco mechanického".

Řešení nejspíše našel Američan Douglas Hines, jehož firma True Companion staví umělou milenku jménem Roxxxy. Před nějakou dobou zjistil, že vůbec nejefektivnějším způsobem, jak udělat z robota partnera, je propojit ho s lidským mozkem. Technologie už pokročily tak daleko, že je skutečně možné sledovat pochody v lidském mozku a převádět je na signály, kterými se řídí umělá inteligence.

"Stačí, když budete myslet na to, co by Roxxxy měla udělat," řekl vynálezce Hines listu Sunday Times. "Její senzory dokážou vaše přání vyhodnotit a Roxxxy zareaguje, jako by byla živá." Hines dokonce tvrdí, že se jeho výtvor zvládne rychle učit na tomtéž principu, na jakém pracují třeba běžné vyhledávací našeptávače. Čím častěji budete na něco myslet, tím rychleji se vaše přání Roxxxy naučí splnit.

Mimochodem, Roxxxy je jako většina prototypů sexuálních robotů bruneta. Na tmavé vlasy totiž lidé obecně reagují klidněji než na rusé nebo světlé. Což samozřejmě neznamená, že by jednoho dne na trhu měl být nedostatek třeba zrzavých sexuálních robotů. Poptávka a nabídka by právě v tomto segmentu měly být nakonec ve vzácné rovnováze.

Zásadní otázka

Vizionáři se už začínají zamýšlet, kam až může rozšíření sexuálních robotů vést. Těžko předpokládat, že by úplně vymizel sex mezi lidmi, to nám pudy nejspíše nedovolí. Už se ale mluví například o tom, že by lidé první sexuální zkušenosti měli sbírat právě se sexuálními roboty. Kyborgové by také výhledově měli úplně vytlačit prostituci.

"My se držíme při zemi," řekl Matt McMullen, zakladatel firmy RealDoll a duchovní otec už zmíněné Harmony. "Naším cílem je rozvinutí technologie snímání lidských emocí a především snížení výrobní ceny tak, aby si naše kyborgy mohl koupit každý, kdo o ně má zájem." Mimochodem - ve Velké Británii už začala debata o tom, jestli by sexuální roboty například lidem se sexuálními deviacemi neměla hradit zdravotní pojišťovna. Předpokládá se, že styk s kyborgem by deviantům pomohl kompenzovat jejich potřeby způsobem, který by je nesváděl mimo zákon. Co my víme... Třeba se za pár let dočkáme toho, že stejně jako se před lety sháněla od lékařů razítka na modrou knížku, budou se lidé pídit po potvrzení, že jsou deviantní a nutně potřebují Harmony, Roxxxy nebo některou z jejich sester či bratrů.