Znečištěné ovzduší v posledních týdnech trápí i Čechy, kteří žijí v regionech, jež nespadají do krizových oblastí. Lékaři proto chronicky nemocné pacienty varují před častým vycházením z domu. Přestože podle některých hlasů jde o zbytečné strašení, obavy potvrzují tři nové studie z odborného časopisu Archives of Internal Medicine, podle kterých se i lehce znečištěný vzduch negativně podepisuje na zdraví lidí v nejrůznějších oblastech.
Rozsáhlá americká studie Rush University Medical Center se zabývala tím, jak se vzduch s různou koncentrací polétavého prachu odráží na zdraví dospělých žen. Z více než dvacetiletého pozorování 19 tisíc dobrovolnic vyplynulo, že ženy, které byly dlouhodobě vystaveny znečištěnému vzduchu, se ve stáří potýkaly s rapidnějším úbytkem kognitivních schopností, včetně ztráty orientace či paměti.
Podle autorů studie jde o první výzkum, který se na vliv znečištěného vzduchu díval z takového časového odstupu a hodnotil jeho vliv v průběhu dlouhé doby. "Na rozdíl od dalších faktorů, které mají vliv na vznik demence, můžeme tento aspekt ovlivnit pomocí různých omezení či lepších technologií," tvrdí vedoucí projektu Jennifer Weuveová.
Po nádechu do nemocnice
| Co létá ve vzduchu |
|
Mezi nejčastější látky, které se nacházejí ve znečištěném ovzduší, patří benzopyren, přízemní ozon, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, oxid uhličitý, toluen a pevné částice označené jako PM10 a PM2,5. Tyto částice se ukládají hluboko v plicích, a jak dokázala již řada předchozích studií, způsobují vážné dýchací potíže, srdeční komplikace či předčasné porody. Mezi největší zdroje znečištění patří průmyslové podniky a automobilová doprava.
Zdroj: ČHMÚ |
Před špatným ovzduším varuje i Harvardova univerzita, která ve spolupráci s Beth Israel Deaconess Medical Center analyzovala vztah znečištěného vzduchu a mrtvice. Vědci proto sledovali život 1700 pacientů z okolí Bostonu, kteří byli s uvedenou diagnózou hospitalizováni.
Pomocí monitorovací stanice životního prostředí nedaleko bydliště pacientů se během desetiletého zkoumání podařilo zjistit, že 90 procent nemocných bylo v den ataku nemoci vystaveno velké koncentraci polétavého prachu v ovzduší.
Riziko vzniku nemoci se tak zvýšilo o 34 procent a mrtvice se obvykle dostavila do 12 hodin po nejvyšším znečištění. "Domníváme se, že zvyšující se riziko má úzkou spojitost s automobilovými emisemi," tvrdí Murray A. Mittleman z Harvard Medical School.
Stačí několik dní
Přestože dosavadní analýzy hovořily o dlouhodobém vystavení smogu, podle francouzských vědců se jeho účinky negativně projevují i na zdraví těch, kteří mu jsou vystaveni krátce. Již během jednoho týdne se výrazně zvyšuje výskyt infarktů v postižených oblastech. Tvrdí to vědci z University Paris Descartes, kteří hledali důvod, proč je špinavý vzduch spojen s tímto rizikem.
"Jednímz důvodů může být fakt, že špinavý vzduch způsobuje zánět v těle. Druhým problémem je, že srdeční systém se působením smogu zrychluje, a zvedá se tak i krevní tlak," tvrdí autoři, kteří své poznatky srovnávali s předchozími výzkumy. "Navíc může u některých pacientů docházet ke snadnějšímu prosakování cév a docházet často k hematomům a trombóze," dodávají.
Přestože se vědci shodují na tom, že mnohem zásadnější roli než vzduch hrají faktory jako vysoký tlak, diabetes či kouření, tak ani vliv životního prostředí není zanedbatelný. "Znečištění vzduchu je nebezpečnější z toho důvodu, že před ním není úniku, obzvláště pokud většina obyvatel žije ve městech," dodává Mittleman.
