Stamiliardové schodky se staly běžnou součástí veřejných financí a státní dluh dosáhl nového rekordu. Ačkoliv české hospodářství loni předčilo evropský průměr, růst táhla především spotřeba domácností, nikoliv vyšší produktivita práce či inovace. Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly vláda neřeší klíčové reformy a drahá obsluha dluhu čím dál více zatěžuje rozpočet.
Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
Zatímco česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, evropský průměr představoval 1,5 procenta. Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, což bylo proti plánu o téměř 50 miliard korun víc. Pro letošní rok je schválený schodek 310 miliard, pro příští rok počítá vláda podle svých dosavadních vyjádření s deficitem pod 400 miliard.
NKÚ také uvádí, že budoucí výkonnost české ekonomiky ohrožuje nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace. "Českou ekonomiku brzdí vysoké ceny energií a o klíčových reformách se už ani nemluví, natož aby vláda nějakou spustila," uvedl ve stanovisku prezident NKÚ Miloslav Kala.
K vyššímu schodku podle NKÚ přispěly nižší než očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. Místo plánovaných 30 miliard korun stát získal 13,7 miliardy korun. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval plánovaný výnos tím, že jde o odborný odhad ministerstva životního prostředí. NKÚ však poznamenává, že podobná situace s nenaplněním příjmů z prodeje povolenek se opakuje od roku 2022. O loňském schodku řekl Stanjura už v lednu, že reálný deficit byl kolem 250 miliard korun, protože část očekávaných peněz z EU dorazí až letos.
Kala konstatoval, že schodky státního rozpočtu v řádech stovek miliard korun se staly běžnou součástí veřejných financí. Řada státních výdajů však podle něj nepřináší odpovídající výsledky z hlediska konkurenceschopnosti produktivity nebo inovační výkonnosti. "Česká ekonomika loni rostla hlavně díky vyšší spotřebě domácností a počtu odpracovaných hodin než díky produktivitě práce. To ale není model, na kterém lze dlouhodobě stavět," uvedl prezident NKÚ.
NKÚ ve svém stanovisku také poukazuje na to, že státní dluh vzrostl ke konci loňského roku na 3,7 bilionu korun a za poslední desetiletí se zvýšil o dva biliony korun. Úroky z něj se od roku 2021 víc než zdvojnásobily. V příštím roce by měl dluh podle prognózy ministerstva financí překročit 4,4 bilionu korun a úroky by si měly vyžádat až 139 miliard korun.
Do dopravy směřovalo loni podle NKÚ ze státního rozpočtu téměř 129 miliard korun. Tyto peníze ale podle něj dosud nepřinesly očekávané výsledky. "ČR udržuje relativně rozsáhlou a v některých oblastech málo využívanou železniční síť, jejíž provoz a údržba spotřebovávají značné prostředky, které by mohly být efektivněji využity na modernizaci klíčových tratí," míní kontroloři.
Ve vědě a výzkumu zůstává Česko podle NKÚ inovátorem pouze na papíře. "Stát loni podpořil vědu, výzkum a inovace částkou přesahující 54 miliard korun. Přesto se Česko nadále řadí mezi takzvané mírné inovátory a od cíle stát se do roku 2030 evropským inovačním lídrem zůstává daleko," stojí ve stanovisku NKÚ.
