Archeologové objevili v jedné ulici v Tovačově na Přerovsku při záchranném výzkumu nálezy z období pravěku. V sídlištních jámách nalezli například keramiku věteřovské kultury ze starší doby bronzové či kolekci haltštatské keramiky ze starší doby železné. Našli i kostěné a parohové nástroje. Objevy podle nich dokládají, že oblast byla i díky své strategické poloze vyhledávaná lidmi už více než tisíc let před naším letopočtem. V pátek to řekl přerovský archeolog Zdeněk Schenk.
Do záchranného výzkumu se pustili odborníci v těchto dnech kvůli rekonstrukci Förchtgottovy ulice. Podle nich cenné nálezy dokládají význam strategické polohy Tovačova poblíž soutoku řeky Moravy a Bečvy již v období pravěku. "Centrum Tovačova leží v mírně vyvýšené poloze nad záplavovým územím. Podařilo se nám doložit, že zde byla sprašová návěj, kde se pravěké osídlení koncentrovalo. Lze vidět, že toto dnešní místo v historickém centru Tovačova bylo vyhledáváno lidmi už od pravěku," uvedl Schenk.
Nejstarší doklady osídlení zachytili archeologové poblíž kostela svatého Václava. Šlo o dvě pravěké sídlištní jámy, které byly zahloubeny do podloží, jež v těchto místech tvoří čtvrtohorní spraš. "Našli jsme v těchto objektech množství keramiky věteřovské kultury spadající do přelomu starší a střední doby bronzové, což je 1600 let před naším letopočtem. Zachytili jsme v objektech také kolekci halštatské keramiky ze starší doby železné, což je přibližně 6. století před naším letopočtem," doplnil archeolog. V sídlištních jámách nalezli odborníci kromě zlomků keramiky soubor kostěných a parohových nástrojů, mezi nimi dvě kostěná dlátka a kostěnou špachtli.
Kromě pravěkých nálezů přinesl průzkum zajímavosti z mladšího období souvisejících se založením Tovačova Ctiborem II. Tovačovským z Cimburka kolem roku 1470. "V roce 1475 postihl podle historických pramenů toto nově založené město rozsáhlý požár, což se odrazilo i v archeologických nálezech. Zachytili jsme výraznou požárovou vrstvu po dřevěnohlinité stavbě, která podlehla požáru. Našli jsme tam velké množství kuchyňské keramiky z druhé poloviny 15. století a také oděvní mosaznou přezku," uvedl Schenk.
U kostela svatého Václava objevili archeologové také část dlážděné raně novověké cesty, dnes se pustili do odkrývání základů torza dolní městské brány. Cenné nálezy se jim podařilo objevit i díky detektoru kovů. Patří mezi ně stříbrné haléře Ferdinanda I. Habsburského ražené po roce 1426 v mincovně v Kutné Hoře. V depozitářích skončí také olověná obchodní plomba se znakem města Přerova. Totožnou našli archeologové již v roce 2012 v Přerově v lokalitě Na marku. Pochází zhruba zřejmě přelomu 16. a 17. století, dodal Schenk.
